31. květen 1998	Tak nám tento týden uhodily hice. V autobuse se nezavírají dveře, lidi se cpou do stínu a některé ženské voní, jako by prosmýčily skládku s průmyslovým odpadem. Barbucha (německá doga) se nehne ze stínu. Poprvé jsem ji viděl, jak dala přednost podlaze před gaučem. Neuvěřitelné.       Víkend byl bouřlivý. Kolem poledne se v sobotu i v neděli zatáhlo, spustily hromy a blesky. Barbucha opustila své oblíbené místo na gauči u okna. Bála se. Cpala se ke dveřím, prý raději než v takové hlučné a blýskavé kuchyni, bude raději venku. Ze dveří jenom vystrčila nos, že teda raději bere kuchyň, ale někdo s ní musí být, držet ji za tlapku a hladit, aby se tolik nebála.       Blesky se plantaly i do satelitních snímků. Moc nevěřím, že by se projevovaly na kmitočtu 1.7 GHz, spíš předpokládám, že rušení do přijímače se dostávalo někudy jinudy - přes 137 MHz nebo na mezifrekvenčním kmitočtu 10.7 MHz nebo 455 kHz.       Pár satelitních snímků jsem donesl na ukázku. Můžete se podívat, než je přehraju něčím jiným.