Studnice 2002

11. mikrovlnné a EME setkání ve Studnici pohledem návštěvníka

Jako každý rok se v dubnu do Studnice u Nového Města na Moravě sjeli zájemci o mikrovlnnou techniku a EME. Čekal na ně opět velmi zajímavý program přenášek a odborných diskusí. Počasí nám sice nepřálo, ale to nikomu nevadilo. Samozřejmostí byla i možnost změření donesených zařízení, antén či ozařovačů. K dispozici byl měřič šumového čísla a PSV analyzátory do 18GHz. U příležitosti setkání bylo vydáno i CD s řadou článků, programů a datasheetů z mikrovlnné techniky a EME.

Sobotní program začal v 9:30 přehledem novinek v EME za minulý rok v podání Zdeňka OK1DFC. Hlavní událostí bylo 1. QSO v pásmu 24GHz. Nám, kteří pouze sledují obrovské antény, které sledují Měsíc a vyzařují na něj megawatty EIRP výkonu, to připadá jako z říše snů. Nicméně i v OK zemích se EME provozuje na vysoké úrovni, čehož důkaz je první spojení z Evropy do Asie v pásmu 10GHz – OK1UWA nebo 100 zemí DXCC OK1MS. Zdeněk ještě během dopoledne předvedl svou konstukci transvertoru pro 13cm, 9cm a 6cm pro EME.

V Praze se bude ve dnech 16.-18. srpna 2002 konat 10. mezinárodní EME konference za účasti radioamatérů (snad) ze všech kontinetů. Další informace naleznete na www.emeconference2002.cz.

V dalším příspěvku se účastníci dozvěděli jak Josef OK1UWA postupoval při výstavbě svých EME antén. V začátcích si vystačil s průměrem 1.8m, jenže brzy zjistil, že je potřeba anténa větší. Následovala tedy parabola 2.2 metru, která také sloužila jen krátkou chvíli a byla nahrazena anténou 3 metrovou. Jenže opět Josef dospěl do stadia, že mu tato anténa nestačí na nová QSO a tak následovala anténa 5m. Zájemci najdou více informací na www.qsl.net/ok1uwa. Josef poté přítomným pustil i audio záznam jednoho EME spojení. K prohlédnutí bylo plně tranzistorové zařízení na 10GHz, které Josef používá.

Po následné diskusi a vydatném obědě se posluchači sešli na přednášce Mirka OK2AQK o aktuálním stavu AO-40. Mirek vybudoval na katedře

radioelektroniky VUT v Brně automatickou stanici pro akvizici telemetrie, s možností povelování AO-40 (Remote Controll Ground Station). Stanice je přes

Internet dostupná členům inženýrského týmu AO-40. Automaticky přijímaná telemetrieje odesílána e-mailem do archivu Amsatu k dalšímu zpracování. Mirek také přítomné seznámil s dalšími kroky, které musí AO-40 tým udělat před důležitým roznodnutím o aktivaci 3-osé stabilizace družice a o důležitosti tohoto rozhodnutí.

Zajímavé byly i informace o navrhovaných satelitních projektech. Evropští radioamatéři uvažují o možnosti vyslání sondy k Marsu, přičemž některé použitelné konstrukční prvky byly vyzkoušeny na stávající AO-40. V Americe se uvažuje naopak o digitálním satelitu (pro přenos hlasu, dat nebo videa), který by využíval přístupu TDMA a modulaci QPSK. QSO budoucnosti by pak vypadalo tak, že si namířím anténu na satelit, na počítači se mi objeví seznam dostupných stanic a já si některou z nich vyberu kliknutím myší. Zajímavé :-)

V dalším příspěvku potom Ruda OK2ZZ ukázal použití simulačních programů pro návrh ozařovače offset paraboly pro 1.3GHz a 2.3GHz. Výsledky simulací potom byly ověřeny realizací v praxi a slouží Rudovi při jeho komunikaci. Jak Ruda podotkl, parabola je výborná anténa, ale musí se správně ozářit. Simulační program potom dovolí optimalizovat vyzařovací diagram v obou rovinách a využít tak optimálně konkrétní parabolu.

Další přednáška Rasti OM6AA a Franty OK1CA o měření intermodulační odolnosti zařízení přitáhla snad nejvíce posluchačů. Rasťo za pomoci programu APPCAD a měření Franty navrhoval konvertor z VKV pásma na KV. Snahou byla co nejlepší odolnost konvertoru a minimální degradace dynamiky následného KV přijímače. Na finální verzi konvertoru Rasťo simuloval hodnotu input IP3 1.5dB a Franta reálně naměřil hodnotu 2dB, což je téměř dokonalá shoda. Díky programu APPCAD je pak možné simulovat vliv konvertoru a vlastního KV TRXu na IP3 a dynamiku. V určité fázi je potom zřejmé, že nemá cenu vylepšovat parametry konvertoru, protože začínají převládat negativní vlastnosti TRXu. Franta zmínil výsledky měření input IP3 na dostupných transvertorech z produkce jak známých firem (DB6NT, Down East Microwave) tak i home-made zařízení.

Jako poslední pak kluci z OK2KKW popisovali zajímavé problémy, které řeší během svého vývoje PA s elektronkou, viz www.qsl.net/ok2kkw.

Závěr potom patřil hodnocení výsledků měření, které probíhalo během celého dne. Valná většina zařízení fungovala velmi dobře a organizátoři ocenili rostoucí kvalitu měřených výrobků. Jako lahůdku na závěr potom kluci z OK1KIR pustili video se záznamem demontáže 6m paraboly z vysoké věže ČHMÚ a její následné montáži na klubovém QTH.

Mimo oficiální program bylo k vidění i zařízení na 145GHz z dílny Pavla OK1AIY a Mirka OK1UFL. Každý si tak mohl vyzkoušet na QSO na těchto opravdových žížalkách (vlnová délka 2mm).

Závěrem bych chtěl poděkovat Frantovi OK1CA a jeho týmu za opět vynikající technicky laděné setkání a těším se na viděnou přístí rok na již 12. ročniku.