Při
vysílání s naší kolektivkou
z portejblového stanoviště narážíme v
noci na problém nízkého osvětlení.
Především při montáži antén, kdy je dosti
pravděpodobná ztráta jednotlivých menších
dílů je jejich následné nalezení
problematické. Dalším podstatným problémem
je samotná bezpečnost. Nejsou dosti zřetelné
překážky, jako kotevní lana, terénní
nerovnosti apod. Je tedy třeba silného osvětlení.
Požadavky jsou jednoduchá přenosnost, vysoká
svítivost, možnost provozu celou noc při plném
výkonu. Vyzkoušel jsem mnohé komerční ruční
svítilny, žádná však nesplňovala všechny
požadavky zároveň.
Pokud je požadována dostatečně dlouhá doba provozu a zároveň vysoká svítivost při zachování přenosnosti, tj. malé rozměry a váha, je nutné dodržet co nejvyšší celkovou účinnost veškerých procesů, tak aby vznikající ztráty byly omezeny jen na nejnutnější minimum. Jediné vhodné řešení pro tento účel je použití vysoce svítivé LED od firmy Luxeon, dostupné na trhu poslední dobou. Je k dostání převážně pouze bílá barva, což je plně vyhovující.
Katalog hovoří o
hodnotách 180cd/350mA, vyzařovací úhel 10°.
Průměrná životnost je 100000 hodin.
Jako zvláště
vhodné uvádí použití do ručních
svítilen. K napájení jakékoliv bílé
diody je třeba napětí cca 3,4V. Protože VA charakteristika
diody je ve své pracovní oblasti strmá, je nutné
volit k napájení zdroj proudu, ne napětí. Další
otázka vyvstává při volbě vhodného
chemického zdroje. V každém případě pro
nízké celkové ztráty a časovou
invarianci nelze za uspokojivé řešení považovat tři
niklové články, každý se svorkovým
napětím 1,2V, nebo jeden litiový článek s
napětím 3,7V, připojený k diodě přes omezovací
rezistor, či větší počet článků s použitím
lineárního stabilizátoru, na kterém jsou
velmi vysoké ztráty. Zde lze použít pouze dvě
možná řešení. Napájení napětím
vyšším s vloženým spínaným step-down DC/DC konvertorem, či nižším
se step-up
konvertorem.
Konstrukce diody:
Základní PN přechod je zapouzdřen a umístěn na hliníkové podložce čtvercového tvaru, tak aby mohl být chlazen. Dochází tu ke ztrátám, na což nejsme zvyklí u obyčejných nízko-příkonových diod, jedná se o řádově desítky mW. Pro doporučenou pracovní teplotu 25°C až 30°C či nižší stačí připevnit chladící plochu 12cm2. Nejvhodnější je umístit celou svítilnu do kovového obalu a ten pak použít zároveň pro chlazení. Na výše uvedenou hliníkovou základnu jsou přes izolační vrstvu umístěny i samotné vývody. Pro snížení vyzařovacího úhlu na požadovanou hodnotu 10° je použita zaostřovací optika, která je nasazena co nejtěsněji na PN přechod.
Měnič:
Rozhodl jsem se, že zvolím Step-Up DC-DC konvertor s induktorem. Snad asi jediný vhodný, díky jeho vysokému výstupnímu proudu je MAX757. Jeho hlavní přednosti jsou:
minimální vstupní napětí je 0,7V
vysoká účinnost obvodu: 87%
klidový proud 60μA
teplotní závislost vnitřního referenčního zdroje +/- 1,5%
vestavěný indikátor stavu baterie
regulace výstupního napětí v rozsahu 2,7 až 5,5V
maximální výstupní proud až 300mA
Zvláště
vhodný
je tedy pro napájení 2 – 3 mi články. MAX756
vychází ze podobné koncepce, avšak má
pevné výstupní napětí a to přepínatelné
3,3 nebo 5V, většinou se používá k napájení
kapesních počítačů, kde jsou tyto napětí
potřebná pro logické obvody. Je možné využít
napětí 3,3V. To se ale v praxi příliš
neosvědčilo, vzhledem k velikému rozptylu hodnot
jednotlivých diod.
Z blokového diagramu je patrné, jak celý obvod funguje. Zdroj referenčního napětí 1,25V je porovnáván se vstupem LBI, na který je přes dělič přivedeno vstupní napětí a slouží k signalizaci stavu baterie uvedením do stavu vodivosti tranzistoru N-FET, který je přivedený na výstupní pin LBO, a se vstupem FB, na který je převedeno také přes dělič výstupní napětí. Výsledek této komparace řídí časování spínání. Výstupní tranzistor typu N-FET je připojen k LX a GND. Je u něj hlídán maximální spínací proud 1,2A. Celý obvod je v pouzdře DIP 8.
Zapojení:
Napětí
z baterie
jde na konektor K1, který zajišťuje odpojení obvodu
při nabíjení, které je zde přivedeno, dále
pak k první sekci přepínače S, který má
dva póly a tři polohy. Prostřední je využita pro
klidový stav. V krajních je vždy připojen měnič,
ale jen v jedné k jeho výstupu LED. Druhá
poloha, kdy není připojena je tzv. standby režim, kdy je
aktivní pouze pomocná dvoubarevná 3mm dioda,
indikující stav baterie. Umožňuje to snadnější
vyhledávání svítilny ve tmě, přičemž
celkový odběr je jen velmi malý. Proto provoz v tomto
režimu je možný po dobu několika měsíců.
Dále pak následuje typické zapojení obvodu MAX757. Rezistory R3, R4 je nastavena hranice indikace stavu baterie na 2 x 0,9V pro použití Ni-Cd, nebo Ni-MH. Tato hranice je volena tak, že odpovídá stavu vybití. Po indikaci této hranice už nelze dále pokračovat v činnosti. Docházelo by k poškozování akumulátorů. Pokud je žádoucí signalizovat mez úplného vybití akumulátorů v dostatečném předstihu tak, aby se uživatel mohl na tento stav dostatečně připravit plynulým dokončením své činnosti je nutné rezistor R4 nahradit hodnotou 150k, či větší. To záleží na potřebné době. Výstup této indikace je veden na tranzistory T1 a T2, které jsou připojeny k indikační LED. Úplnému vyčerpání kapacity akumulátorů a jejich destrukci podbíjením brání samotný obvod. Při nízkém napětí na vstupu v tomto zapojení snižuje proud do zátěže postupně až na minimální úroveň.
Pomocí trimru R5 lze regulovat velikost výstupního napětí v dostatečně velkém rozsahu. Vstup obvodu not SHDN je připojen na logický stav 1. Tak je obvod trvale v pracovním režimu. Je však možno ho využít i pro doplňovací funkce. Uzemněním vývodu not SHDN měnič přestane spínat a na výstupu se objeví vstupní napětí ponížené o úbytek na diodě D1. Výstup měniče je jištěn pojistkou 0,5A. I když samotný obvod není schopen dodat proud větší než 300mA, při zkratu výstupu nebo při teplotním přetížení LED se může na výstupu objevit proud špičkově daleko větší, omezený pouze dynamickým odporem diody D1.
Na součástky obvodu jsou kladeny následující požadavky: filtrační kondenzátory C1 a C2 musí být bezpodmínečně tantalové, pro nízký úbytek na diodě D1 musí být tato Schottkyho. Největší nároky jsou kladeny na cívku, konkrétně na hodnotu jejího sériového odporu. Ten by měl mít méně než 30mΩ, pro dostatečnou účinnost celého obvodu. Doporučené jsou tyto: Sumida CD54-220, CoilCraft DT3316-223, Coiltronics CTX20-1. Já osobně jsem použil tlumivku od GM elektronic SFT52501, která má ještě použitelné parametry.
Seznam součástek:
R1
– 82k SMD
R2 –
47k SMD
R3 -
33k SMD
R4*
- 120k SMD
R5 –
SMD trimr 10k velikost 4312
R6,R7 - 1M SMD
C1 –
220µF
tantal
C2 –
100µF
tantal
C3 -
100nF
L1 –
22µH, max. 30mΩ
D1 –
1N5818 SMD
D2 –
3mm dvoubarevná LED
výkonová
LED – LXHL NW 98 - GES elektronic
T1 –
BC850C SMD
T2 –
BC860C SMD
IO – MAX757ESA - ECOM s.r.o
S1 –
přepínač miniaturní 3 polohový, 2pólový,
24V/1A
K1 –
panel male 3,5mm jack
F1 –
pojistka 0,5A SMD
*- vlastní
volba hranice indikace vybití akumulátoru
Celý měnič je umístěn na jednostranně plátované desce 27 x 28 mm, mimo L1, D1 a D2 vše v provedení SMD. Výkonové cesty jsou voleny silnější.
Při
osazovaní je
třeba dbát zvýšené opatrnosti, je zde volena
poněkud větší hustota součástek, než je zvykem.
Může se tak jednoduše stát, že některé cesty nebo
vývody se spojí, aniž by to bylo opticky dobře
rozpoznatelné. Pokud je vyloučena takováto hrubá
chyba, zapojení by mělo fungovat na první zapojení.
Na výkonové LED je anoda označena drobnou tečkou u
vývodu.
Při volbě vhodného napájecího článku jsem vycházel z předpokladu, že samotný měnič je schopen pracovat s velmi nízkým napětím, již od 0,7V. Minimální startovací napětí je ale vyšší, 1,1V. Teoreticky je tedy možné připojení článku 1,2V, to je ale na hranici použitelnosti. Z výchozího požadavku na provozní dobu delší než 10hod. přichází v úvahu použití dvou článků Ni-XX velikosti R20. Výsledné napětí 2,4V je plně dostačující. K dostání jsou běžně monočlánky s kapacitou nad 6Ah za přijatelnou cenu.
Pro
nabíjení
je možno použít automatický nabíjecí
obvod U2402. V AR12/1997 lze nalézt příklad jeho
zapojení. Jinak je možné použít jakýkoliv
standardní nabíječ niklových článků. V nejbližší době by se na těchto
stránkách měl objevit návod na vhodný nabíječ jako modifikace zapojení
U2402 v SMD provedení.
Schéma a deska plošného spoje:
Mechanické
provedení:
Jelikož samotný měnič je spínaný na indukční bázi, byl jsem nucen pro dodržení alespoň minimálních požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu požít obal z feromagnetického materiálu tak, aby došlo k částečnému odstínění nežádoucích kmitů. Z konstrukčního hlediska se mi zdálo nejvhodnější použití tenkého pocínovaného plechu. Vnitřek tvoří ocel, která je dostatečně feromagnetická. Plech je sice velmi tenký, ale za předpokladu dvouvrstvého pláště dostane skelet žádanou tuhost. Zvolil jsem válcové pouzdro, které se skládá ze dvou částí o různém průměru, které lze do sebe zasunout. Práce s pocínovaným plechem je velmi jednoduchá. Snadno ho lze ohýbat, dělit, pájet. K obalu je přímo připevněna výkonová LED, která je jím dostatečně chlazená. Po čtyřech hodinách provozu při pokojové teplotě vzroste teplota obalu na maximálně 42°C. Pokud není nutné dodržet elektromagnetické odstínění měniče postačí umístění do běžné PVC trubky. Po dobrém utěsnění může být toto pouzdro i vodotěsné. Tato možnost je zvláště vhodná pro potápění. Na trhu se totiž nevyskytuje žádná levná výkonná vodotěsná svítilna.
Závěr:
Po
necelém půl
roce používání mohu všem tuto konstrukci vřele
doporučit. Je to nepostradatelný pomocník při mnoha
činnostech, čemuž nasvědčují velmi kladné ohlasy
okolí. Použitá výkonová LED má
velmi intenzivní svit, který je mírně posunut
do vyšších vlnových délek. To způsobuje silné
osvětlení i na velké vzdálenosti. V dnešní
době se objevuje velké množství vysoce svítivých
diod v 5mm pouzdře. Jsou velmi oblíbené, ale v
porovnání jejich svítivosti, která se u
nejsilnějších rovná 20cd a svítivosti zde
použité 1W LED, která má 180cd je patrné,
že světelný tok je skoro desetinásobný. U
mnohých levných svítilen se udává
maximální dosvit v metrech. To je však údaj
dosti zavádějící a nic nevypovídající.
U výše uvedené svítilny můžu uvést, že
poskytuje velmi dobré osvětlení až na vzdálenost
20m.
Desku plošného spoje jsem musel volit menších rozměrů. Začátečníci mohou mít potíže se zapájením součástek, které jsou blízko sebe. Je třeba dávat také pozor na elektrostatické pole při pájení IO. Proto jsme se v našem radioklubu rozhodli poskytnout zájemcům samotnou desku plošného spoje, nebo již osazenou a oživenou, kontakt na : [email protected].
Pokud
by měl někdo nějaké připomínky, názory, náměty, tak mi napište [email protected].
Pište nesměle, nikomu přece neutrhnu hlavu :)