7- 8. 9. 2002
Vysílali: Jirka OK1VFA,
Martin OK1MCW, Jirka OK1WB
Techniku udržovali ve funkčním stavu:
Jirka OK1WB, Jirka OK1AOV
A jak to bylo?
Před závodem naprosto klasická situace. Jelikož
jako vždy nebyl vzhledem k pracovním povinnostem
čas si pořádně odpočinout a nabrat síly vydržet
závodit celých 24 hodin, natož připravit něco
nového, rozhodli jsme se, že závod pojedeme v
kategorii multi op. rekreačně, spíš pro zábavu a
budeme také více poslouchat a ladit. Měli jsem
totiž podezření na zvláštní chování přijímaných
signálů na našem QTH, což se nám během závodu i
potvrdilo..
Trochu předběhnu, ale o jaké podezření šlo? Naše
QTH je ze severu až východu stíněno hřebenem
Orlických hor ve vzdálenosti zhruba 8 km a
převýšením vyšším než 400m, ostatní směry jsou
otevřené velice slušně, prakticky v cestě vůbec
nic není a terén se propadá do nížiny, avšak
během závodu téměř neděláme stanice z Itálie,
skutečně v některém závodě ani jedna I stanice.
Stále jsme měli podezření, že Italové nějak
přestali závodit, protože po jejich signálech
prakticky žádné památky. Tím, že jsme více
poslouchali pohyb po pásmu během závodu, se nám
potvrdilo, že tento směr je totálně "ucpaný" a
to i směrem na OE, přestože v tomto směru není
jediná terénní překážka a ani stromy. Hned pod
naším kopcem se rozprostírá nížina a stejně
vysoké kopce jsou až v Železných horách, což je
cca 50 km vzdušnou čarou daleko. Soustředili
jsme se na tento směr a přes veškerou snahu se
nám podařilo udělat pouze 3 Italské stanice se
signály nic moc. A vysledovali jsme, že byly OK
stanice, které dělali více než 10 Italů za
hodinu a ti je sami volali na výzvu, u nás po
jejich signálech ani stopa..zvláštní, nějaký
zakopaný pes, asi je to tím, že signály k nám
přicházejí "odrazem" nad Alpami a pravděpodobně
dopadají někam jinam..no tak už to bývá..
A jak se závodilo? Mohu říci, že tentokrát to
byl opravdu pěkný závod, slušná účast stanic a
kupodivu i dobré podmínky oproti předchozím
závodům, kdy počasí přesně vědělo, kdy a jak se
zkazit, aby to nechodilo. Střídali jsme SSB a CW,
výzvu a ladění, Auroru jsme si neužili, přestože
jsme o obou periodách věděli, ani jednou to od
nás nechodilo a tak jsme skončili s chudým
úspěchem jednoho 59A spojení s SK stanicí.
Během celého závodu se dařilo držet slušný
hodinový rate, kdy i v nočních hodinách bylo
na pásmu dobře živo.
Celý závod proběhl bez technických problémů,
všechno fungovalo, nic neshořelo, neupadlo a DX
cluster nekolaboval.
Jen jedna věc, za kterou jistě může strýček Murphy, byla trochu stresující, ale to bylo před
začátkem závodu, kdy jsme museli sundat hlavní
anténu, opravit a znovu zvednout, všechno ale
proběhlo tak, že v 13.45 UTC již byla nahoře a
tak jsme kupodivu stihli začátek závodu. Fotky
jak rychle sklopit, opravit a naklopit zpět
najdete níže, na stožáru vlaje OK1WB.
A ještě jedna skvělá věc - během
závodu nebylo téměř žádné rušení a to pouhým
okem dohlédneme na cca 7 km vzdálenou kótu o
440m vyšší, odkud vysílá
OL7M a musím říct "UFB!
signal kluci", slabé signály šli poslouchat
prakticky po celém pásmu. Spíše pro klid duše
necháme OL7M usadit na kmitočet a pak se ladíme
k druhému konci pásma, aby snad náš signál
nebyl tím rušivým. Je to takové nepsané pravidlo
z naší strany a snad i vzájemně funguje.
Doporučují vyzkoušet ostatním, kteří mají v
sousedství další stanice. Při současných
výkonech a ziscích antén jsou úrovně signálů u
takto blízkých stanic přímo "brutální" a tak
větší kmitočtový odstup není nikdy na škodu. A v
závodě se přece dají dělat pěkná spojení a na
jiných kmitočtech, než okolo 144.300 nebo
144.050. Snadno se totiž stane, že si zprvu
nevadíte, ale to může být dáno jen vhodným
nasměrováním antén a pak stačí pootočit anténu
jiným směrem u vás nebo u blízké stanice a nervy
pak zbytečně tečou.
Výsledek:
Spojení: 480
Celkem bodů: 135.469
ODX: 890 km
Průměr: 282 km/QSO
Uděláno: 18 zemi DXCC, 65 velkých WW lokátorů
Pár fotek:
foto 1 - 7.9.02 13.45 UTC - konečně je
zapojeno
foto 2 - závodní idilka - no není to krása?
závody
