| Nacionalni park Plitvička jezera | |
Národní park Plitvická jezera je bezesporu nejznámějším přírodním fenoménem chorvatského vnitrozemí. Do našeho povědomí se dostal i díky slavné sérii filmů o Vinetuovi - náčelníkovi Apačů, kdy posloužil jako exterier pro natáčení.
Plitvická jezera jsou součástí Dinarského krasu. Nacházejí se na poloviční vzdálenosti ze Zagrebu do Zadaru nedaleko hranic s republikou Bosna a Hercegovina. Zdejší krajina je poměrně členitá, i když nemá vysloveně horský charakter. Nejvyšší bod Seliški vrh dosahuje 1 280 m nadmořské výšky. Převážnou část rozlohy parku (295 km2) zabírají zalesněné kopce, jenž obklopují vodní systém. Největšími jezery jsou Kozjak (81,5 ha) a Prošćansko jezero (68 ha), přičemž první uvedené patří svými 46 m mezi nejhlubší. Nejvyšší vodopád dosahuje 78 m a je skokem říčky Plitvice do kaňonu pod nejnižším jezírkem Novakovica Brod (502 m. n. m.). Tato říčka dala název celému parku navzdory tomu, že hlavní jezerní systém napájí vody Matice a Rječice. Postupným splynutím těchto tří říček pokračuje tok dále jako řeka Korana.
V horninách, tvořících podloží chráněného území, převládají sedimenty s převažujícím podílem uhličitanu vápenatého. V horní části systému až po jezero Kozjak je to především dolomit. Spodní část parku budují čisté vápence, v nichž mohla říčka snadno vyhloubit kaňon.
Vznik jezerního systému však umožnila jiná karbonátová hornina - travertin. Voda obsahující uhličitan vápenatý, rozpuštěný z okolních hornin, protéká přes rostliny, které rostou v místech kde je největší okysličování. Na jejich koříncích se uhličitan vápenatý sráží a vytváří krustu, jež je základem travertinových bloků. Ty směrem vzhůru neustále narůstají až zahradí řečiště tak dokonale, že vznikne jezero, z něhož pak voda odtéká přepadem přes travertinovou hranu.
Jezerní systém není starší než 8 000 let. Narůstání travertinových hrází je velmi dinamické, takže naši dědové si pamatují Plitvická jezera v poněkud jiné podobě. Veřejnost dnes nemá přístup do celého parku, může si však prohlédnout téměř všechna jezera, podél nichž jsou vybudovány dřevěné chodníčky s různě časově náročnými okruhy (3-4 h, 5-6 h). Dobře projít lze celou dolní část jezerního systému a horní až po hráz Pešćanského jezera (A,B). Obě části mají zvláštní vstupy. Za projížďku lodí po jezeře Kozjak a za použití elektrického vláčku, který spojuje horní a dolní část je nutné zaplatit. Znepřístupněním vybraných lokalit je snaha konzervovat tak specifický ekosystém. Zdejší lesní porost patří k nejzachovalejším svého druhu v Evropě. Park je domovem velkých šelem - medvědů, vlků, rysů. Stejně hojná je i vysoká a černá zvěř. Jezera jsou bohatá na ryby, zejména pstruhy. Stopy po bojích, které touto oblastí v minulosti prošly jsou už téměř zahlazeny, ikdyž ve vesnicích se lze ještě setkat s připomínkami na dobu kdy soused nenáviděl souseda.
Vstupné: 80 kn, ( loď 10 kn ) ( info VII/2001 )
Otvírací doba: 7,00 - 20,00 hod
Cenové relace vstupného a otvírací doba se mění v závislosti na ročním období, přesnější informace lze nalézt na http://www.tel.hr/np-plitvice
Pokud se vydáte za slunným pobřežím Jadranu, rozhodně doporučuji si vyčlenit alespoň den na návstěvu některého z míst. Krásy těchto lokalit jistě vynahradí i tu trochu větší díru v peněžence za nemalé vstupné. V sezóně se musíte připravit na to, že nejste jedinými kdo chce spatřit tyto končiny a ozbrojit se trochou trpělivosti. Jste-li milci samoty a nesnášíte přílišná vedra snad se vám více poštěstí přivstanete-li si.
A nakonec se přimlouvám za to, že i když se člověk řadí mezi kultivované bytosti, prosím chovejme se tak, aby to po nás nevypadalo jako když se přežene stádo slonů.
