Malý vulkanický ostrov se nachází v centrální části Středozemního moře, 70 km od Cape Mustafa (Tunis) a 110 km od nejjižnějšího cípu Sicilie (Cape Granitola). Pantellerie je téměř nejzažší výspou Italie (patří pod správu Sicilie), ale geograficky již náleží africkému kontinentu.
Černá perla či Dcera větru jak se ostrovu přezdívá, vděčí za svůj vznik řadě vulkánů. Nejlépe zachovalým kráterem se může pochlubit Montagna Gibele. Pozůstatkem sopečné činnosti jsou vývěry horkých par tzv. fumaroly (sauny) na svazích Mt. Gibelu nebo horké prameny vyvěrající při pobřeží do vod Středozemního moře (Gadir, Grotta di Sataria). Nejvyšším bodem je Montagna Grande - sopka tyčící se v jihovýchodní části ostrova do výšky 836 m.n.m. Poslední erupce tohoto vulkánu se datuje k roku 1891. Celková rozloha ostrova Pantellerie činí 83 km2. Zdatný cyklista prý dokáže objet celý ostrov za jedinný den. V minulosti Pantellerii sřídavě osidlovali Féničané, Kartaginci, Římané i Arabové. Byla nazývána řadou jmen, ještě dnes se můžeme setkat se středověkým názvem Cossyra. Největším a zároveň hlavním městem je stejnojmenný přístav - Pantelleria, který se nachází v severozápadní části ostrova. Nevelký přístav je cílem trajektů připlovajících ze Sicilie - Trapani. V jižní části ostrova leží přístav Scauri, jenž je využíván malými loděmi a trajekty jen v případě nepříznivého počasí. V noci probleskují do tmy světla pěti majáků, z nichž nejpůvabnějším je Punta Spadillo. Stojí na skalním výběžku asi 10 km východním směrem od přístavu Pantelleria. Bílá stavba přímých linií září v kontrastu s bizardními tvary černých lávových skalek nehostinného pobřeží. Na pozadí tohoto obrazu jen neznatelná křivka horizontu odděluje nekonečné azurové moře od blankytně modré oblohy.Strnulost obzoru občas naruší zámořská loď. Pod rozervanými útesy lze spatřit skupinky delfínů. V těsném sousedství majáku se nachází torza bunkrů, pozůstatků válečného opevnění Pantellerie z druhé světové války.
Na západ od Punta Spadillo skalnaté pobřeží skrývá několik z přírodních zajímavostí ostrova. Průzračná jezírka Laghetto delle Ondine, la Zotta, zátoku Cala Cinque Denti.
Dva metry pod úrovní hladiny moře vyplňuje dno údolí, orámované úhlednými políčky vesničky Bugeber, jezero Lago Specihio di Venere. Venušino zrcadlo (legenda praví, že se v něm zhlížely mořské nymfy) je největším shromaždištěm ptactva na ostrově. Na jeho březích odpočívají opeřenci při návratu ze svých zimovišť v Africe a pokračují dále na sever. V minulých letech zde bylo zřízeno několik naučně-pozorovacích stanovišť pro ptactva milovnou věrejnost. Jezero je slané a vyznačuje se vysokým obsahem minerálních látek, které napomáhají léčbě různých kožních onemocnění. Jeho břehy jsou však zrádné pohyblivými písky, bahnem a vývěry horkých pramenů. Pantellerie abstinuje jakoukoliv písečnou pláží. Do divokých útesů neúnavně buší přívaly vln. Zdejší vegetace je velmi sugestivní. V centrální části ostrova, ze severu k jihu je několika kilometrový úsek původní, převážně keřovité vegetace, v horské oblasti s pásem lesa. Zbylou plochu Pantellerie zaplňují pečlivě udržovaná terasovitá políčka vinné révy. Nejkrásnějším ročním obdobím ostrova je jaro, kdy se zahalí do tisíce květů nejrozmanitějších barev. Neustálému větru a horkému africkému slunci statečně odolává houževnatá opuncije, jejíž nerozvitá poupata jsou vyhledávanou pochoutkou. Na Pantellerii neexistují povrchové vody. Nevyvěrá zde žádný pramen, neteče žádná řeka. Veškeré přírodní nádrže jsou slané. Ostrované důmyslně vyřešili tento problém. Shromažďují dešťovou vodu v cisternách, které jsou vybudovány v základech speciálních pro Pantrellerii typických staveb tzv. dammus. Tradiční dammusa je postavena z černých lávových kamenů, čtvercového půdorysu s vypouklou, bílou střechou. V zimě, kdy je nejvyšší úhrn srážek se zachycuje voda na střeše a je odváděna do cisterny, kde uskladněna je využívána domácností. Nejsou-li srážky vydatné, vyrábí se užitková voda odsolováním vody z moře a musí se za nemalé peníze nakupovat. Život na ostrově není jednoduchý. Finanční prostředky jsou získávány lovem ryb, lopocením se na vinicích a samozřejmě z turistiky. Všechno je závislé na rozmarech přírody. Někdy nevplují do přístavů lodě i po několik dní. Téměř všechno se dováží z pevniny: stavební materiál, potraviny, lidé. Na ostrově se buduje síť značených turistických cest. Zatím je však poněkud zmatená a proto bychom jsme se neměli vydávat do terénu minimálně bez mapy. Vyhlášenými artikly Pantellerie jsou kromě přírodních zajímavostí a krás i víno Moscato di Pantelleria a osobitá ostrovní keramika. Ostrov je oblíbeným letoviskem Italů a zejména v srpnu-měsíci tradičních dovolených, ožívá pod náporem obyvatel apeninského poloostrova.
Rosanna Gabriele: L´ABC of the tourist info V/2002
|