… a našel jsem i slova, jež se mě pěkně dotkla, některá si sem dovolím dát,
některá ještě třeba potkám pozdějc, nevím už kdy..
„Bylo na jaře, košaté koruny kaštanů svícemi svých bohatých květů všecky jako
osypány. Seděl jsem pod nimi na lavičce a četl jsem a četl, dočítal českou knihu
a nedbal jsem a nevěděl, že se kolem všechno již vytratilo, že sedím sám, že zašlo
slunce a že vzduch začíná se protmívat. (…) Když jsem knihu zavřel a pohleděl
před sebe, kalně jsem viděl ztemnělé pásmo Stěn a večerní červánky a lesy, neboť
jsem měl oči plné slzí.“ Alois Jirásek, Z mých pamětí 2. 1932
(text v parku v Broumově, 20xx)
„Moje dielo je len zlomkom toho,
o čom som snil, idúc od zápasu k zápasu...!“ Dušan Jurkovič,
(text v lázních Luhačovice, 20xx)