Západní Samoa

5. až 20. března 1999

Propocení,unavení a nevyspalí jsme přistáli na letišti Faleolo v Západní Samoi v půl páté ráno a ihned jsme byli atakováni smečkou taxikářů, z nichž každý nabízel "..ty nejlepší služby na ostrově...".Zvláště jeden byl neodbytný a neustále vykřikoval, že má největší a nejlepší americké auto. Když jsme vyměnili dolary za místní "talla", vzali jsme ho na milost a taxikář s rozjásanou tváří běžel pro to své největší auto. Když viděl postupně všechny naše zavazadla, začínal blednout a ztrácel humor. Posledním hřebíčkem do rakve byla naše "anténní" bedna, která stála na vozíku opodál a nebohý taximan si myslel, že k nám nepatří. Začal protestovat, že se to do jeho auta nevejde a že zavolá ještě jednoho kamaráda s dalším autem. Z toho jsme ho okamžitě vyvedl a postavil jsem celý problém kategoricky. Buď má nejlepší anej... auto na ostrově a odveze to najednou, nebo to vše vyloží a my si najmeme jiného, s nákladním autem. Vnitřní boj trval jen několik vteřin, pak vylovil odněkud z hlubin auta lano, vrazil bednu do kufru tak, že téměř polovina byla ještě venku, přivázal víko kufru a rychlostí 20 km/hod se vydal na cestu do hlavního města ostrova, Apie.

Do hotelu Kitano Tusitala jsme dorazili v šest ráno a protože voucher na ubytování měl datum o pár dní později, zkusili jsme smlouvat a personál projevil nevšední ochotu a za pouhých 75 USD nás nechal do 11 hodin aspoň trochu vyspat. Poté jsme, podle obvyklého schematu, vyrazili na okružní jízdu taxíkem, hledat nějaký levnější a lépe situovaný hotel. Po několika hodinách jízdy Slávek ( k mé velké radosti) musel konstatovat, že hotel Kitano Tusitala, který jsem vybral doma z propagačních materiálů Air New Zealand, je asi nejvhodnější. Vrátili jsme se tedy zpět, ubytovali se ve stejném pokoji, který jsme museli ráno opustit a okamžitě začali se stavbou pracoviště a antén. Protože skoro celé odpoledne nešel proud (až později jsme zjistili, že místní elektrikář - 5W1AT, spravoval čističku odpadních vod), mnoho spojení jsme první den neudělali. První byl RA0CVK na 20m CW v 06.14 UT a za ním už se rozpoutalo obvyklé peklo, které pokračovalo s malými výjimkami celou dobu našeho pobytu na Samoi. Jako jeden z prvních nás zavolal Perry/5W1PC, který nás také hned příští den navštívil. Bylo to velmi užitečné setkání, zejména proto, že Perry, jako znalec místních poměrů nám nejen ukázal všechny důležité památky, ale pomohl nám i s dopravou. Jako učitel angličtiny v místní mormonské škole měl k dispozici služební dodávku, která i nám prokazovala neocenitelné služby. Bahia church

Perry a jeho rodina pochází z Hawaje (má tam značku WH6XY) a žije již 3 roky v Apii. Když jsme navštívili jeho dům a shack, Slávek div nepraskl pýchou - jeden ze dvou lístků, které měl Perry z OK, byl nějakým nedopatřením od Slávka (asi týden pak nemluvil o ničem jiném...).

Protože jsme byli varováni před hygienickými poměry v místních restauracích, s povděkem jsme přijali nabídku McDonalda a rozhodli se, že jedno teplé jídlo denně bude stačit a zbytek kalorií načerpáme z instantních polévek (já a Vašek), eventuelně z jakéhosi "eklhaftu" podobného nudlové polévce (Slávek to koupil někde od "rákosníků" ve výprodeji - vypadalo to hrozně). Jídelníček "Meka" znám dodnes zpaměti a občas se mi i v noci zdají hrozné sny o "Big Mac", nebo podobných pochoutkách.
Už v období příprav expedice jsme počítali s tím, že bude-li možnost, rozdělíme se na dvě skupiny, jedna část (Slávek a já) by jela na Am. Samou a používala naše US značky a Vašek by zůstal na Západní Samoi a jel by odtud. Jak jsme to uskutečnili se dočtete na jiné stránce.

Hlavní strana | Email | QSL.NET