VKV POLNÍ DEN 2002

QTH: Trpasličí kameny - 671 m.n.m. * * * Loc.: JO70BQ

Ops.: Petr, OK1HSF & [email protected], OK1DSA + neocenitelný pomocník Josef, OK1- 35717


   Tak, toliko očekávaný Polní den je již za námi a dá se říci, že předčil veškerá naše očekávání.

   Využili jsme svátečního dne a na kótu vyrazili již v pátek. Celá akce začala tím, že něco po 13. hodině pro mě přijel Petr, OK1HSF, a po mém "nalodění se" do Olína (a že jsem těch věcí s sebou netáhl málo - hi), jeli jsme pro dalšího člena našeho contest teamu, Josefa, OK1-35717, který již měl také řádně naloženou a k odjezdu připravenou svoji Dacii. Po šálku dobré kávy jsme se rozjeli k naší nedávno objevené kótě.
Do tmy jsme stačili akorát vynést veškerý materiál na vrchol, trošku upravit terén a postavit stan.

   V sobotu dopoledne jsme se pustili do kompletování antén a stavby anténního stožáru. Záhy potom, co jsme s touto činností začali, měli jsme na kopci vzácnou návštěvu. Přijeli se na nás podívat Karel, OK1DKO a Ruda, OK1DRU, kteří nejenom že s námi prohodili pár slov, ale také nám pomohli se vztyčením a ukotvením stožáru, za což jim tímto děkujeme. Asi po hodince se, s přáním hodně štěstí, s námi Karel a Ruda rozloučili. Škoda, že nemohli zůstat na závod.
Poté, co jsme na kopci opět osiřeli, započali jsme s budováním contestového shacku a následným sprovozněním zařízení, což měl na bedrech Petr, který se jako jediný vyzná v jeho nepopsané kabeláži (hi). Hotovo, postupně zapínáme FT-840, transvertor, PA, notebook a zjišťujeme, že, kupodivu, vše chodí bez problémů.
Tak, teď trošku poklidit, nasytit žaludky, nakonfigurovat Atalantu a hle, hodina "H" je tu.
   Výkop do závodu tentokrát zůstal na mně. Nacházím volný kmitočet a úderem čtrnácté zulů začínám křičet výzvu do závodu. Asi po dvou minutách cítíme, že se něco pálí a záhy vidíme, že se nám vypaluje napájecí konektor notebooku. Tak a je to v háji, pomysleli jsme si. Mezitím co já dále vytvářím pile-up a do vždy spolehlivého papírového logu přibývá jedno spojení za druhým, Petr a Josef opravují vypálený konektor. Asi po půl hoďce mají Petr a Josef opraveno a Petr začíná přepisovat spojení z papíru do kompu a cca po necelých dvou a půl hodinách se s Petrem střídáme v operátorském kokpitu a spojení v deníku, tentokrát již elektronickém (hi), stále utěšeně přibývají.
Kolem 19. hodiny SEČL přichází bouřka a liják. Nad Trpasličími kameny se blízká, hromy bijí, déšť prudce bubnuje na náš stan, ale Petr dál nebojácně křičí do mikrofonu a spojení stále přibývají. Asi po hodince, kdy bouřka neustává, ba naopak, docházíme k závěru, že snad bude lepší raději zařízení vypnout a odpojit antény. Takže v 18:07 UTC - QAZ a 168 spojení v deníku. Tuto nucenou přestávku využíváme k tomu, abychom se postarali o naše hladové žaludky.
Když bouřka odezněla, připojujeme po více jak dvou hodinách antény, zapínáme zařízení a vrháme se opět do víru závodu. Po nějaké době jsme litoměřickými kluky, kteří sídlí na kopci 9 km vzdáleném od nás, upozorněni, že s naším signálem není něco v pořádku. Transvertor a PA se však jeví OK, ale přesto raději odpojujeme konec a jedeme na holý transvertor. Stále nám ovšem vrtá hlavou co se mohlo pokazit a tak asi po hodině "jízdy" na samotný transvertor opět připojujeme konec a Petr za pomoci IC-706Mk2, kterou máme s sebou jako rezervní zařízení, kontroluje kvalitu našeho signálu a zjišťuje, že při přepnutí ant. přepínače na 9el. Y. je náš signál špatný, ale s "krckou" je signál naprosto OK. Závěr je jednoznačný, nepoužívat 9el. Y. a dále vysílat pouze do"krcky". Abychom jó eliminovali případné rušení, využíváme PA zhruba na "půl plynu" (40 - 50W).
Později, při spojení s litoměřickou stanicí OK1JEE žádám o posouzení kvality našeho signálu a po Bohoušově ujištění, že je vše naprosto OK je jasné, že zakopaný pes byl opravdu v devítiprvkové jagině, kde zřejmě, i přes bandáž, natekla voda do ant. konektoru. Alespoň, že "krcka" přežila bez úhony.
Tímto bychom se chtěli omluvit hlavně klukům z OK1KKP a případně i jiným stanicím, kterým jsme mohli chvilku znepříjemnit konestový život, ale jak jest uvedeno v předchozích řádcích, nebyl to úmysl, nýbrž nešťastná náhoda.

   Závěrem lze letošní Polní den z našeho pohledu hodnotit velmi pozitivně. Byl to náš první velký VKV závod v této sestavě a z naší nové kóty a hned jsme dosáhli historicky nejlepšího výsledku našeho radioklubu v PD. Nebýt nucené bouřkové přestávky, jistě by padla hranice 400 spojení. Tak snad příště k nám bude počasí milosrdnější.

   V následujících řádcích chci poděkovat Petrovi, OK1HSF za perfektní přípravu zařízení pro závod (transvertor, PA, atp.) a také za jeho vynikající operátorské nasazení během závodu.
Opravdu veliký dík patří Josefovi, OK1-35717, který sice opět odmítl usednout do operátorského kokpitu, ale který opět odvedl pořádný kus práce. Bez Josefova helfnutí bychom neměli pořádný stožár a agregátek na dobíjení autobaterií, o které během závodu pečoval a ráno by nám nikdo nepřinesl čerstvou kávu. Prostě, i když se Josef nezapojil operátorsky, jeho podíl na konečném výsledku je významný. Ještě jednou díky.

   Děkujeme též všem stanicím, které nás zavolaly a těšíme se na slyšenou v některém z dalších závodů.



          



73, OK1KGR ([email protected], OK1DSA * Petr, OK1HSF * Josef, OK1-35717)



- dsa -



OK1KGR ©2002