Zoufalcova smyčka

Žil byl jednou na jednom Černém Mostě radioamatér-zoufalec. Zoufalý byl proto, že si nemohl nikde postavit anténu. Nakonec svůj problém vyřešil poněkud svérázným způsobem - hodil si smyčku. My jsme tu smyčku viděli a slyšeli, a proto Vám o ní můžeme říci něco víc.

Prameny

Pokud vás nudí teoretické úvody, nezbývá vám nic jiného než tento nudný úvod přeskočit.

Zoufalcova smyčka je tzv. magnetická anténa, tedy laděná smyčka o délce vodiče mnohem menší než lambda. Zoufalcova varianta používá smyčku o dvou závitech. Původní idea antény, kterou vodič ovíjí několikrát (jako např. had škrtič svou oběť) pochází ze stránky SM0VPO, kde je anténa pro 80m se čtyřmi závity. Tahle anténa Zoufalcovi nikdy nechodila (mj. byla na pražský balkón moc veliká), proto použil jen dva závity a menší smyčku.

Dalším specifickým prvkem této antény je napájení, které není řešeno obvyklou vazební smyčkou. Zoufalec se doslechl od jistého radioamatéra z Říčan, že mu nikdy vazební smyčka nefungovala, pouze se mu podařilo rozchodit gamma-match. Protože Zoufalec není ten typ na gamma matche, použil vazební kondenzátor způsobem popsaným v článku Klause Böttchera DJ3RW o magnetických anténách pro 50 MHz v loňském Funkamateuru, číslo 10/97. (Časopis Funkamateur dodává GES Electronic, a celkem ujde. S firmou GES Electronic nemám dealerskou ani reklamní smlouvu, ale ten časopis je opravdu celkem dobrý - pokud umíte aspoň trochu německy)

Pokud vás zajímají smyčkové antény na vyšší úrovni než je Zoufalcův ubohý amatérismus, podívejte se na skvěle zpracovanou stránku GW0TQM.

Materiál a přístroje

Předem podotýkám, že Zoufalec si postavil anténu pro pokrytí dvou pásem: 10.1 a 14 MHz.

Ke stavbě smyčky potřebujete:

  1. dvě prkýnka o délce 1m, nebo něco podobného.
  2. Kus drátu - necelých 6 metrů; drát musí být velmi dobře vodivý, protože po něm poteče hodně velký proud. Myslím, že byste měli použít alespoň 2,5 milimetrový reproduktorový kabel. Někteří "smyčkaři" používají i tenký kuprextit, ale to už je potom jiná anténa.
  3. Dvojitý vzduchový ladicí kondenzátor s identickými sekcemi a většími vzduchovými mezerami. Pokud nejste příznivci QRP, dosahují hodnoty napětí na kondenzátoru několika kilovoltů. Zoufalec použil kondenzátor 4x12,5 pF, který mu daroval hodný pohádkový Dědek.
  4. Vazební kondenzátor. Můžete použít buď ladicí vzduchový (není na něm ovšem tak vysoké napětí) nebo přepínat dva kondenzátory, pokud vám stačí anténa na dvě pásma.
  5. Nějakou koaxiální zásuvku, kus kabelu s konektorem, atd.

Není marné mít k dispozici GDO, ale není nutné.

Postup stavby

  1. Z prkýnek si stlučte rovnoramenný kříž. Na konce ramen naviňte postupně dva závity drátu, který máte k dispozici (viz obrázek).

Navinutí smyčky

Mezi závity nechte rozestup asi 5 cm.

  1. Pokud máte GDO, nechte plandat volné konce drátu (A, B) přes sebe, abyste dosáhli nějaké minimální kapacity. Měli byste naměřit rezonanci kolem 16-18 MHz. Předem upozorňuji, že pokud hodláte použít větší ladicí kondenzátor, je dobré rezonanci smyčky posunout výš, abyste měli rezervu. (Rezonanční kmitočet zvýšíte zmenšením smyčky - tedy natlouct hřebíčky na plaňky trochu blíž ke středu.)
  2. Nyní popadněte svůj ladicí kondenzátor a nějak šikovně ho připevněte mezi body A a B (nejlépe na opačnou stranu než je vodič :-).
    Způsob zapojení ladicího kondenzátoru je následující: jeden stator do bodu A, druhý stator do bodu B, kontakt rotoru zatím nechte volný (připojí se tam stínění napájecího koaxiálního kabelu).
  3. Nyní vezměte vazební kondenzátor (pro 10 MHz dobře fungovala hodnota 25 pF/1 kV) a připojte jeden jeho vývod buď do bodu A nebo do bodu B, podle toho co bude praktičtější nebo co vás více potěší. Na druhý vývod kondenzátoru se připojí živý vodič koaxiálního kabelu.
    Pro více pásem se obdobným způsobem zapojí ladicí kondenzátor.
    Pro dvě pásma můžete zkusit dva kondenzátory v sérii. Pokud jsou oba zapojeny, měla by vazba fungovat na vyšším pásmu. Pokud jeden z nich zkratujete, měla by vazba fungovat na nižším pásmu.

Ladění, nastavení

Připojte anténu k transceiveru (přijímači) a nalaďte symetrickým ladicím kondenzátorem anténu na nejlepší příjem. Jelikož je stator kondenzátoru připojen na stínění kabelu, bude signál poněkud ovlivněn , ale nezmizí, ani rezonance antény nebude dotykem ohrožena. (Vřele ovšem nedoporučuji ovšem dotýkati se ve chvíli kdy váš kamarád u transceiveru "krmí" anténu sto watty.)

Nyní musíte za pomoci vysílače nastavit vazební kondenzátor na nejlepší ČSV. Použijte buď servo, nebo "metodu postupného přiblížení" a nebo, jako Zoufalec, pevný kondenzátor. Naštěstí není nastavení vazby tak úzkopásmové jako naladění smyčky (říká DJ3RW).

No - a to je vlastně všecko. Přeju vám hodně zábavy. Zoufalec se s touhle hrůzou dovolal na 10.1 MHz až do Afriky a Asie (7X2RO, TA2IJ hi).

Další zkušenosti

Zkuste se podívat dopředu na nudný teoretický úvod, který jste určitě přeskočili. Je tam několik zajímavých odkazů (musíte ale rozumět anglicky, resp. japonsky).

Support

Zoufalec se nakonec na své krásné měděné smyčce neoběsil (jestli jste si jí udělali, pochopíte proč - není totiž kudy prostrčit hlavu, jsou tam ty plaňky).

Takže když mi pošlete e-mail, já mu to vyřídím a on vám možná odpoví. Inu, co byste čekali od takového zoufalce.