Zpet Index Go Home Vpred

8. červen 1998 Počítal jsem, kolik hesel si musím pamatovat. Je jich dost:
  • Běžné pracovní konto v UNIXu doma a v práci. Pod tímto heslem doma i správcuji.
  • Správcovské konto v UNIXu v práci.
  • Heslo do Windows NT v práci. Není stejné jako heslo do UNIXu. Mechanismus (nepíše se zprávně mechanizmuz?), jakým ukládá UNIX hesla, je dobře známý. UNIX totiž žádné heslo nikam neukládá. Jak ukládají hesla Windows NT, to je velká záhada. Aspoň pro mě. Heslo se ukládá zcela určitě - pamatuje si to, jak se naposledy připojovaly sdílené disky. Na tuto operaci je heslo nutné zcela bezpodmínečně.
  • Administrátorské heslo pro Windows NT. NT používám pouze jako pracovní stanici, bez jakýchkoli životně důležitých dat.
  • Heslo na různé šifrované disky. Toto heslo je tak tajné, že nechci riskovat, že ho napíšu někam omylem místo jména. Navíc jeho změna je mírně řečeno pracná. Proto se liší ode všech ostatních hesel.
  • Heslo na poštovní server ok2pid.ampr.org.
  • Heslo sem na www.qsl.net - bylo mi přiděleno. Nevymyslel jsem si ho sám, ale bylo vytvořeno nějakým šíleným šumovým generátorem. Čtrnáct dní jsem se ho učil zpaměti.
  • Heslo na připojení Internetu.
  • Možná jsem na nějaké méně používané heslo zapoměl, kdo ví... Za pár dní budu bezmocně čučet někde na login a klepkat do kláves: "heslo1... ladka1... katka1... monika1... unix... password... co tam jenom bylo?"

Do Budějovic spadly dvě stihačky.
Dva policajti, jeden na levém břehu, druhý na pravém břehu, hulákají po sobě:
"Hej, jak se dostanu na druhou stranu?"
"Šak si na druhéj straně!"
e-mail