Zpet Index Go Home Vpred

8. březen 1998 Program mewex se dostal do stadia, kdy už je docela použitelný. Implementoval jsem ukládání souborů ve tvaru JPEG a doplnil jsem program o harmonogram vysílání, takže je patrné, který snímek se zrovna přijímá, i když zatím nerozumím digitální hlavičce. Jednu nevýhodu to má. Příjem obrázků zaměstnává počítač neustále asi na 20% (procesor 386DX/40) a při větší zátěži se ztrácejí obrazová data - prostě počítač nestíhá. Ale při normálním provozu to jde v pohodě. Vyřešit by se to dalo jen tak, že nebudu obrázek vykreslovat na obrazovce, ale ukládat přímo na disk.
      Kvalita obrázků prudce vzrostla - zjistil jsem, že se mi rozpadl jeden spoj v konektoru, přes který chodí kmitočet 1691 MHz. Taky jsem začal vyrábět nový ozařovač a k dokončení mi schází pouze menší klempířská páječka. Pistolkou se dovnitř ozařovače nedostanu a ani výkon pistolky není zrovna vyhovující.
      Ozařovač už jsem zkoušel i s novým předzesilovačem. Signálovou cestu od antény jsem zjednodušil o čtyři konektory a předzesilovač je teď namontovaný přímo na plechovce ozařovače. Nicméně podle prvních zkoušek to není nijak slavné. Asi jsem se dostal skutečně na mez, kterou lze dosáhnout s tranzistory ATF-13484 (katalogové šumové číslo asi 0.6 až 0.8 dB) a s parabolou 60 cm. GM electronic má ještě v ceníku "ultra low noise GaAs P-HEMT transistor ATF-36077", u kterého bych mohl očekávat šumové číslo 0.3 (je to možné?) a tudíž zlepšení signálu snad až o 3 dB. Jako další řešení už se pak dá použít jedině větší parabola a betonové základy pro kurník, na kterém je anténa namontovaná.
      Jo, a Barbucha mi v plném trysku vrazila do nohy. Ležet mi nechutná, sedět mi nechutná ani chodit mi nechutná, jak mě teď noha bolí. Ale jinak ji musím pochválit. Zmerčila na druhém konci louky psa - a nedala jinak, než že se tam půjde podívat. Takhle se chodí dívat na cokoliv - psy, kočky, srny, zajíce, slepice i malé děti. Nechce ubližovat, chce si hrát. Snažil jsem se ji všemi dostupnými prostředky zastavit - primárně především řvaním. Hodil jsem po ní aportovací kolečko, ale to ji zdrželo pouze mírně, a já ji mohl chytit už jen za ocas. Stejně se vyškubla a pokračovala ve sprintu pryč. Ale asi se jí něco v makovici přece jen vybavilo nebo to bolelo, takže se asi na deseti metrech obrátila a provinile se plazila zpět. Dostala velikou velikou pochvalu. Snad si to bude pamatovat.
e-mail