Moje anténa má rozměry asi 60 krát 70 centimetrů, teoretický zisk kolem 18 dBi a šířku svazku asi 20 stupňů. Stála mě se vším všudy 290 korun. S dobrým předzesilovačem se dá i na tuto anténu příjímat Meteosat velice dobře. Velké problémy nastávají, když začnou vysílat družice dvě. Normálně sice vysílá pouze Meteosat 6, ale často je zapnutá i Meteosat 7 a uvedená anténa je nemá šanci rozlišit. Větší anténa tak má svoje opodstatnění nejen z hlediska síly signálu, ale především kvůli své rozlišovací schopnosti.
Anténa s dvojnásobnými rozměry má čtyřikrát větší zisk (6 dB navíc) a dvojnásobnou rozlišovací schopnost, takže rušení od Meteosat 7 by s takovou anténou bylo pravděpodobně mnohem snesitelnější.
Prodávané offsetové antény mají dost nevhodný poměr f/D - kolem jedné.
Ozařovač uvěřejněný v PE je určený pro hlubší středové paraboly (f/D = 0.5) a
má na mělkou parabolu příliš široký vyzařovací diagram. Pro offsetovou
parabolu je nutné použít ozařovač s menším vyzařovacím úhlem.
Zkusil jsem vyrobit ozařovač jako vlnovod vidu TM10 s délkou
asi 1.5 lambda, tj. 26 centimetrů. Teoretický vnitřní průměr
vychází asi
13.3 centimetrů, ale díky mojí šikovnosti z toho nakonec vylezlo
140 milimetrů. Zkoušel jsem i ozařovač s průměrem 13.3, ale žádný rozdíl
jsem mezi nimi nepozoroval.
Ozařovač je vyroben z dvanácti 26 cm dlouhých pásků z kuprextitu širokých tuším 38 milimetrů. Výroba zabere hodně času a je nutné použít velkou stáložárnou páječku (takzvané kopyto). Válec je sice možné sletovat pistolovou páječkou, ale není možné pistolkou zapájet dno ozařovače. Dno je vyrobené taktéž z kuprextitu.
Po sletování plechovky vyvrtejte asi centimetrovou díru 63 milimetrů
ode dna pro anténku. Já mám předzesilovač přilepený epoxidovým lepidlem přímo
na plechovku. Víčko na předzesilovač jsem připevnil až po jeho nastavení.
Anténka čouhá ze dna předzesilovače - ne z čela. Anténka není v předzesilovači
zapájená, ale přilepená a měď je kolem anténky odstraněná v okruhu asi
půl centimetru. Anténka samotná je vyrobena z měděného drátu o průměru
4 milimetry. Délka anténky v plechovce je 4 cm. V čele předzesilovače je
zapájený BNC konektor,
orientovaný směrem k otevřenému konci plechovky. Protože
je předzesilovač kvalitním lepidlem přilepený dnem k plechovce, tvoří
spolu s plechovkou kompaktní celek. Galvanicky je předzesilovač spojen
s plechovkou v rozích. Po vytvrzení lepidla (druhý den), provrtejte
tenkým vrtákem dno předzesilovače i plechovku a do dírek zapájejte
propojovací drátky.
Předzesilovač samozřejmě nemusí být součástí ozařovače, potom stačí pouze zapájet konektor (nejspíš BNC) a signál do konvertoru nebo předzesilovače vést kabelem. Konektory BNC se pájejí snadno a je to lepší, než spoléhat na železnou matku, která navíc může zrezivět.
Pokud má konvertor, eventuelně i s předzesilovačem, nízké šumové číslo - a to při použití tak malé paraboly mít musí - je možné družici dobře slyšet i na samotný ozařovač. Stačí nasměrovat ozařovač v ruce zhruba jižním směrem na oblohu a družici musíte najít. Údajně by měl mít uvedený ozařovač zisk kolem 10 dBi. Pro další pokusy stačí postavit parabolu na židli a podepřít špalíkem a ozařovač umístit zhruba do ohniska. Družice vysílá horizontální polarizací, anténka tedy musí být vodorovně - konektor (předzesilovač) je na boku plechovky.
Umístění ozařovače v ohnisku není kritické. Neexistuje místo, kde by to nechodilo, ale je možné najít takovou polohu, kde je signál znatelně lepší. Optimální umístění je takové, kdy je anénka v ozařovačí umístěná zhruba v ohnisku nebo mírně za ohniskem. Umístění může být závislé na vyzařovacím úhlu a na hloubce paraboly, je proto vhodné vyzkoušet umístění předem, ještě před definitivním upevněním ozařovače.
Když máte anténu vyzkoušenou, určitě už je vám jasné, jakým způsobem bude upevněná plechovka k parabole. Nyní vyvrtejte u dna ozařovače několik dírek, ať má kudy vytékat voda.
V různé literatuře je možné se dočíst o přizpůsobení vlnovodu ladícími šrouby. Tři šrouby jsou umístěné v jedné řadě spolu s anténkou v rozestupech 1/4 lambda. Délkou šroubů je údajně možné doladit ozařovač na optimální výsledky. Zkoušel jsem to, ale přínos je nulový nebo zcela minimální. Experimentovat v tomto směru se ukázalo jako naprostá ztráta času.
![]() |