Zpet Index Go Home Vpred

5. duben 1998 Odvolávám akci "wanted, reward $1000". Kuprextit už mám, desku jsem už udělal, vyleptal, osadil, oživil ale nevyzkoušel. Čekám, až zatvrdne lepidlo, vykopu kanál na elektriku, nebude fučet vítr, který by mě sfouknul se střechy kurníku i s anténou a Barbucha bude dostatečně vyběhaná, aby spokojeně chrupkala na dvorku, místo aby se mě snažila sundat se žebříku, až polezu s parabolou v náručí dolů. Popis předzesilovače sem nacpu, jenom co to bude fungovat (hi, docela si fandím) a jenom co to nějak rozumně sesmolím. Opět ode mě můžete očekávat obrázky v PostScriptu - pokud by to někomu dělalo problémy přečíst, stačí říct, a překonvertuju to i do gifu.
      Mám i jinou příjemnou zprávu. Kamarád tady nedaleko si opatřil skener. V nejbližší době bych měl mít v počítači fotky, takže vám konečně budu moci představit Barbuchu, jak ji pánbůh stvořil. Představil bych i manželku, ale asi by mě zbila, kdybych vám i ji chtěl ukázat takovou, jak ji panbůh stvořil.
      S manželkou jsme dneska vytáhli kola a vyrazili provětrat Barbuchu. To psisko je hotový sprinter a běhání vedle kola zbožňuje. Přímo na ní vidím, jak si říká: "Konečně se ten pán pohybuje trochu rozumným způsobem! To, jak se ploužil posledně, to bylo nechutné."
      Docela jí to jde. Vloni v létě, ještě byla malá, jsem ji učil utíkat vedle nohy. Pomaličku se courat, to jí šlo, ale vždycky, když jsem zrychlil, tak si myslela, že si s ní chci hrát a začala po mě skákat. Spravilo to až pár nechtěných kopanců, čtrnáct dní otravného běhání s vodítkem a pytlík piškotů. Teď už Barbucha kluše slušně na vodítku i vedle kola.
      Bohužel se to dneska moc nevyvedlo. Barbucha se poněkud zapoměla u čehosi mimořádně zajímavého, zatím jsem jí trošku ujel, a když se mě snažila dohnat, v plném sprintu narazila na drát, který na kraji louky zůstal z elektrické ohrady na krávy. Lidi, to byl kotrmelec! Barbucha se dobelhala po třech ke mě, manželka měla slzy na krajíčku a ani mě nebylo nejlíp. Naštěstí byl drát dost tlustý, takže se Barbucha nepořezala, nic si nezlomila a za pár minut zase trajdala vesele po všech čtyřech. Doufám, že příště bude koukat líp na cestu.
      Ale jedno vám povím. Zakopnout v takové rychlosti já, tak mi na čtrnáct dní naskáče na nikoliv nepodstatné části těla silniční lišaj. A to bych ještě dopadnul dobře. Holt, padal bych z větší výšky.
e-mail