30. leden 1999> |
Napadalo nám tady z oblohy asi tak třicet centimetrů sněhu a
Barbucha se začala projevovat chvílemi jako sněžný pštros a
chvílemi jako sněžný antipštros. A to jsem si původně myslel, že doma
máme německou dogu.
Barbucha velmi ráda vyčmuchává a vyhrabává myši. Kupodivu nějakým
způsobem dokáže cosi vycítit i přes třiceti centimetrovou vrstvu
sněhu. Za normálních
podmínek dokáže vyhrabat díru maximálně kolem deseti centimetrů
hlubokou. Ale dneska nebyly podmínky normální. Barbucha si
usmyslela, že zde, zrovna na tomto místě, je myš, a zabořila celou
hlavu do prašanu, jako to prý pštrosi činí v písku. A stejně jako
pštrosovi čouhal nahoru pouze ocásek.
A jak je to s tím antipštrosem? Antipštros je hypotetické zvíře,
které strká do písku celé tělo a čouhá mu jenom hlava. Dneska je
venku tolik sněhu, že když Barbucha hupsla do závěje, dokázala se
kompletně celá zabořit a stejně jako antipštrosovi ji koukala
jenom hlava.
|