18. březen 1998	Ze včerejška na dnešek jsem toho moc nenaspal. Večer jsem se díval na Kladivo na čarodějnice. Poněkud mě to vzalo. Manželka se vzbudila a asi jsem vypadal hrozně - brečel jsem jak želva. Ráno mi pak říkala, že jsem ji v noci strašně vyděsil. Divím se, že jsem ji neděsil ještě i uprostřed noci, divím se, že jsem neřval celou noc hrůzou. Pro podobné případy si snad do nočního stolku pořídím SOS flašku s kořalkou.       Už celkem chápu, proč černoprdelníci a jejich příznivci lžou až se jim od huby práší. Vloni to bylo, co kardinál Vlk veřejně prohlásil, že církev jaktěživo trest smrti nevykonávala. Já mít tohle na svědomí, taky budu zatloukat zatloukat a zatloukat. Tragické je, jakým způsobem si dotyční lžou sami sobě. Setkal jsem se s názorem, že Vlk má pravdu, církev skutečně nikdy trest smrti nevykonávala, protože popravu a "pomoc" při vyšetřování přenechala odborným pracovníkům světské moci - katům.       U nás to byla možná stovka obětí a to s jistým zpožděním za ostatní Evropou. U nás to ještě šlo. V Německu, kde se čarodějnice likvidovaly ve velkém, mohly být podle střízlivých odhadů upáleny dva milióny lidí, podle odhadů jiných snad i pětkrát víc. Omdléval jsem u filmu a hlavou mi letěla tahle čísla. Není vždycky dobré být sečtělý... Pro uklidnění: zase zapnuli tu pitomou družici Meteosat 7 a na mých obrázcích se opět objevilo nechutné moaré.
19. březen 1998	Včera jsem zapadnul do postele už v šest večer. Manželka mi říkala: "Nekoukej na tu televizi, celou noc se ti o tom bude zdát!"       Kdepak, Peťula je tvrdý chlap, Peťula si nedá říct, Peťula něco vydrží!       Já blbec! I když... manželka nakonec přece jen neměla pravdu. V noci se mi o čarodejnicích nezdálo. V noci jsem hrůzou oko ani nezamhouřil.