14. červen 1998 |
Tak jsem trošku pokročil s SSB zařízením na osmdesát metrů. Dal
jsem dokupy koncový stupeň - leze z toho asi 1.5 wattu. Udělal
jsem filtr mezi poslední směšovač a koncový stupeň - děsná sranda
najít v haldě starých trosek rádií a jiné součástkové všehochuti
tři stejné toroidní jádra N1. Pak ještě mikrofon, ten mi dal
zabrat nejvíc, přitom nevím, jestli vůbec funguje dobře. Vyhrabal
jsem kdesi elektret, za to jsem dal operační zesilovač a tenhle
signál chci přivést do modulátoru. Tady je to trochu háklivé.
Přece jenom je to signál, který míním posílat do světa.
Předělal jsem oscilátor do SSB detektoru v přijímači. V původním jsem
kdysi dávno zalil nějakou cívku Epoxidem a ono to lepidlo dodnes
neztvrdlo a zůstalo lepkavé a mazlavé. Krystaly pro horní a dolní
postranní pásmo jsem v původním oscilátoru hodlal přepínat
diodama, ale použitý BF245 má asi příliš velkou impedanci, takže
přepínání nechtělo fungovat a ke slovu se hlásily oba krystaly.
Pokud jsem chtěl na výstupu detektoru čistý signál, musel jsem
jeden krystal vyletovat a uložit do šuplíku.
K fungujícímu vysílači mi chybí ještě přepínaní příjem - vysílání
a anténní přizpůsobení. Zařízení je stavěné pro připojení antény s
impedancí 50 ohmů a mě na zahrádce visí akorát třicet metrů drátu.
A samozřejmě to ještě musím celé zkompletovat a doladit. Pak snad
konečně přijde ten slavný den, kdy se z druhé strany ozve:
"Cože!? Ty vysíláš s jeden a půl wattem? Já si říkal, že jsi tu
nějaký čajový. Ale šlape ti to QRP pěkně..."
Dneska se Barbucha pohádala s televizí. Chrněla
spokojeně na gauči, manželka se koukala na televizi, když tu se v té
bedně objevil pes a začal štěkat. V ten moment byla Barbucha na
nohou před obrazovkou a předháněla se, kdo bude štěkat víc nahlas.
Stává se z ní pěkná potvora. Začíná dospívat a už si asi
uvědomila, že není žádný malý pes, ale největší obluda ve střední
Evropě a okolí. Německý ovčák Brix na dvorku už pro ni není
důstojný soupeř. Když dostanou každý jednu kost, skončí to v
poslední době obvykle tak, že obě kosti zblajzne Barbucha a Brix
si odnese akorát zamaštěnou hubu a nějaký šrám.
Minulý týden se dala dokonce do křížku s Ajčou - to je takový
skvrnitý mini pes dalmatin. Aby to nedopadlo jako v tom vtipu:
Jde pán v ošoupaném kabátě po ulici s jezevčíkem na vodítku, proti němu
podnikatel v kožené bundě, na řetězu pitbula. Na obličeji pana
podnikatele jde vidět, jak si v duchu říká:
"Kam se ten s tou přitloustlou tkaničkou hrabe. Ten by byl pro
mého psa jako svačina", když se pánovi jezevčík urve z vodítka,
vrhne se na pitbula a nebohého psa zahryzne.
Vyděšený podnikatel se roztřeseným hlasem ptá:
"Co to máte probůh za psa!?"
"No, ten je za padesát tisíc."
"Za padesát tisíc? To jste za tak nebezpečné zvíře dal padesát
tisíc?"
"No, přímo za psa ne. Dvacet tisíc je za krokodýla a třicet za
plastickou operaci..."
Posledně jsem si psal o kreslítku GIMP. Ve volných chvílích jsem
přes víkend trochu kreslil. Malá ukázka (další lze očekávat):
|