Sluchátka jsem kdysi koupil za nekřestanské peníze. Tehdy ještě komunistické. Dodnes tvrdím, že to byly velmi dobře investované peníze. Na sluchátka jsem poslouchal dlouhou dobu, než při nějakém malovaní přestalo jedno sluchátko fungovat. Rozebral jsem mušle, přeměřil dráty, přezkoušel vestavěné repráčky... po proplakaném týdnu jsem rozbil prasátko a šel koupit nová sluchátka.
Asi před rokem vyhrabal z harampádí, které jsem sebou přivezl do Luboměře, sluchátka můj malý synovec:
"To hraje?"
"Ne, to nehraje."
"Proč to nehraje?"
"Nevím, je to pokažené."
"Proč je to pokažené?"
"Nevím, prostě to přestalo fungovat."
"Proč to přestalo fungovat?"
"Nevím, něco se tomu stalo."
"Proč to neopravíš?"
No jo vážně, proč to neopravím? Opravil bych, kdybych jen tušil, co tomu je! Na druhou stranu, víc to už zkazit nemůžu. I rozebral jsem nefunkční sluchátko, vytáhl repráček, smutně zjišťuji, že skutečně nefunguje... hernajs, vždyť se nehýbe membrána! Že by se vevnitř něco zadřelo?
Zvítězily ve mě ničitelské pudy a pustil jsem se nůžkama do papírové memrány. Což byl šťastný nápad, protože jediný pohled na štěrbinu v magnetu ukázal, co se stalo. Spodní polovina magnetu se odlepila, posunula a skřípla kmitačku.
Nastříhanými proužky filmu jsem kmitačku vycentroval, mezi magnety kápnul trochu epoxidu, položil na horké kamna a nechal ztvrdout. Membránu, kterou jsem nůžkama zlikvidoval, jsem udělal z obyčejných novin a chemoprenem ji přilepil ke gumovému okraji.
Sluchátko je jako nové. Dovnitř se nikdo dívat nebude a zvenku nebo podle přednesu nikdo nic nepozná. Funguje to takhle už asi rok.
Jednou, až už mi bude skutečně zle, přehodím vývody jednoho repráčku, takže začnou pracovat proti sobě... nasadím na uši... zatnu zuby... pustím si něco hóóódně hlasitého od Nirvány... a vzniknuvším tak přetlakem budu zprůchodňovat rýmou zacpaný nos.
Původně jsem chtěl psát o něčem úplně jiném. Meteosat 7 dolů posílá zajímavé informace. V těchto dnech (JD 283 až 288, nechce se mi to přepočítávat) mezi 11:46 až 12:06 se nevysílá, protože slunce je v místě vysílače (tuším Darmstadt) v zákrytu s družicí. Ještě v době, kdy jsem o Meteosatu pouze uvažoval, jsem přemýšlel, jak je to se signálem, když je družice blízko slunce. Teď už to vím. Nevysílá se.
V přibližně stejné době (kolem rovnodennosti) v čase kolem půlnoci vstupuje družice do zemského stínu. V této době se také nevysílá. Palubním akumulátorům by to prý nedělalo dobře na jejich zažívání. Průchod zemským stínem trvá podstatně delší dobu, než přiblížení ke slunci - asi hodinu a půl. Noc pro družici nastává denně už od 1. září. Kdy opět družice přestane procházet zemským stínem, mi není známo.
