Ahoj
přátelé,
po
delší odmlce je tu opět aktualizace našich stránek. Tématem je
letošní polní den roku 2002, který jsme bohužel díky mnohým okolnostem
nemohli jet jako OK1KWF. Důvodů bylo víc a pro čtenáře nejsou nijak
podstatné.
Ochranná
křídla nám naštěstí nabídli kluci z OK1KIX. Sice trochu podivné, neboť naše rčení
o vítězství nad OK1KIX stále platí, ale tentokrát vzalo za své. No co se dalo dělat, ve
dvou se nám jet nechtělo. Tak jsem se jako předvoj už v pátek vydal po úmorné
práci na chalupě
( sekání trávy, drobné opravy, zničení sekačky apod )
do Adršpachu na Pavlovskou horu. Auto naloženo vším možným, od zásob na přežití
po technické vybavení na vysílání a příjem, spacák a podobné potřebnosti.
Na kopec jsem dorazil OK, sud už byl naražen a tak nic nebránilo tomu, že
jsem si poklepal pravicí s už přítomnými a známými tvářemi. Jako vždy
dobrá parta, sranda a za celý minulý "AMA" rok mnoho nového
k povídání. Jediný a možná zásadní problém snad byl v tom, že pivo díky
horku a podcenění situace bylo teplé. Ale přece ho nevylijeme, že. Tak se
popíjelo a povídalo a už v poměrně krátké době jednomu z nás začaly
kalit oči s předzvěstí dalších zážitků. Ale o tom až potom.
V
mezidobí jsem postavil 13el. DL6WU, připojil kousek kabelu RG-213 a BMT226. Na pásmu už bylo
poměrně živo a tak se mi kromě několika OK a OM stanic podařilo s pouhými
25W udělat
jednu DL z JN39. Sice žádný zázrak, ale dalo to tušit, že podmínky do závodu
by mohly být. Potom jsem si ještě za světla připravil nějaké spaní,
abych pak od ohně mohl zrovna padnout za vlast.
A docela se ten večer vydařil.
No, jak komu. Olda OK1FOD přece jen už začal mít problémy s modulací, taky
se mu nedařilo nějak se doladit ani s pomocí RITu. A tak pod průhlednou záminkou
kontroly dětí zmizel ve stanu. Ovšem tím to pro něj neskončilo a aby to dětem
nebylo líto, tak něco málo piva, ořechovky a nějaké té stravy jim nechal
ve stanu mezi spacáky. Asi si to dokážete představit. Tak nakonec skončil v
autě s několika poznámkami jeho paní, které snad ani nebudu publikovat. Ale
nakonec, kdo ženatý tuto situaci zažil, ví co asi následovalo.
Nakonec
všichni ulehli a ráno dalo tušit, že počasí vydrží, nálada byla opět
skvělá a některé z nás trochu bolela hlava. Ale přiznejte si, koho ne ?
Ovšem já najednou začal řešit problém. Když už jsem si nachystal
hrnec a polévku v sáčku, tak jestli mám taky lžíci. Řešil jsem to na bázi
teoretické, jelikož se mi nechtělo lézt ze spacáku. Pak mi taky chyběl
kartáček na zuby a pasta. Což mne značně rozhodilo. Jídlo mi tak moc
nechybělo, ale ta hygiena, ta mne trápila. A tak nakonec se moje druhá já přemluvilo
a já už musel vylézt. A asi ten nahoře mne trestal, protože po chvíli hledání
jsem zjistil, že na chalupě zůstal právě i ten hrnec s polévkou. A bylo po
ptákách. Sice jsem měl nějaké zásoby, ale hodinové dilema odjet pro tyto
potřeby nakonec skončilo a já se rozhodl trpět. Kdo už díky vlastní
"šikovnosti" jedl na příděl, ví jistě o co jde.
Celý
den pak probíhal v rámci možností. Po obědě dorazil Olda OK1AID, který
dovezl poslední důležité věci a tak jsme začali stavět stožár, 7el.
QUAD, stan. Pak se nainstalovalo zařízení Sněžka 210, 100W PA, PC a mohlo
se začít. Nutno podotknout, že zařízení pracovalo celou dobu UFB a bez
sebemenších problémů. Popisovat průběh závodů by v tomto případě byla
nuda, protože to bylo bez zádrhelů. Jedna jediná věc nám tak trochu
zkazila náladu. Měl totiž dorazit za OK1KWF i OK1TIM, Pavel, ale bohužel ho
okolnosti zavedly někam jinam. Tak jsem nakonec musel za polický tým škodit
u KIXů jen já sám. Podmínky byly, kupa stanic, ani moc rušení. Na druhou
stranu i získání několika málo zkušeností z práce v jiném klubu,
taktiky, rytmu apod. Nechalo by se říct, že podobnou anabázi by si mohlo
projít více lidí a posoudit to své zažité s něčím, co by je třeba ani
nenapadlo. O čem by třeba nikdo ani nepřemýšlel. Nechci tu nikomu kázat
morálku ani něco podsouvat. Ale taková inspekce není na škodu ani
"inspektorovi" a také ani "prověřovanému subjektu". Jen
jestli někoho k sobě pustíte a nebo jestli někdo pustí vás hi.
Jediné co se nám ani společnými silami nepodařilo, bylo zdolání pro nás magických a zakletých 300 QSO. Škoda. Ale na druhou stranu byly uloveny zajímavé stanice. Koho to zajímá, může se podívat na deník. Závěr závodu jsem bohužel nemohl absolvovat, protože mne volaly povinnosti někam jinam. A co říci nakonec?