Český manuál k programu Graphic Packet v1.61 upravený v HTML podobě

Český manuál k programu Graphic Packet

Překlad: OK1DNH, OK1BY, OK1DLE

Omlouvám se a vím, že je trapné se přilepit k něčí práci, ale celý text bylo potřeba znovu celý projít a na některých místech překlad opravit nebo dokončit, protože některé pasáže byly bohužel chybné. Kdo máte původní textový soubor, dejte pozor, jsou tam zaměňovány pojmy soubor s pamětí nebo daty. Současně jsem se pokusil o vhodnější formát. A docela mi to dalo práce, tak doufám, že se to neobjeví pod jiným jménem na nějaké jiné stránce...
Petr Faltus OK1CFP

 


Obsah

1 Všeobecné informace

1.1 Rozdíl mezi GP.EXE a GP286.EXE


2 Instalace

2.1 Příklady instalace
2.2 Provoz s více volačkami


3 Doplňkové údaje

3.1 Soubor CONFIG.GP
3.2 Soubor *.GPI
3.3 Soubor call.GPC
3.4 Soubor call.GPM
3.5 Soubor MHEARD.GP
3.6 Soubor NAMES.GP
3.7 Soubor *.GPB
3.8 Soubor BINDATA.GP
3.9 Soubor ICONS.GP
3.10 Soubor mycall.GPL
3.11 Soubor *.GPI
3.12 Soubor *.GPH


4 Příkazy z klávesnice

4.1 Příkazy platné pro všechny kanály
4.2 Příkazy platné pro kanály 1 až 10
4.3 Příkazy editoru
4.4 Příkazy BBS menu a List menu
4.5 Pohyb kurzoru na obrazovce
4.6 Zadání ASCII znaků 1 až 31


5 Provoz QSO

5.1 Všeobecné informace
5.2 Filetransfer (ALT-T)
5.3 Ukládání spojení (ALT-S)
5.4 Kopírování textu v editoru
5.5 Dálkově řízený provoz
5.6 Externí programy
5.7 Splitscreen
5.8 Scroll-Lock
5.9 Příkazy TNC
5.10 Vedení deníku
5.11 Různé konekt texty
5.12 Sysop funkce
5.13 DieBox AutoBin přenos


6 Možnosti použití MailBoxu

6.1 BBS menu
6.2 Funkce DieBox List
6.3 Fukce Find
6.4 Problémy při rozeznávání seznamu
6.5 Import seznamu z editoru


7 GP editor


8 Seznam MH (ALT-H)


9 QSO špion

9.1 Vyvolání spojení ke společnému čtení
9.2 Špion okno
9.3 Automatický QSO špion
9.4 Možné problémy


10 Autorouter

10.1 Rekurzivní zápisy cest
10.2 Autorouting přes SP gateway
10.3 Několik poznámek k AUTOROUTERu
10.4 Spravování QRG (jen pro multiport TNC)
10.5 Kmitočtově závislé podmínky autokonektu
10.6 Makro %DIGI%
10.7 Registrace volaček do seznamu během konektu (ALT-N)


11 Setup funkce (ALT-U)

11.1 Změna barev
11.2 Dálkově řízený prompt
11.3 Dálkové řízení zap/vyp
11.4 Vkládání textového bufferu
11.5 Echo
11.6 RX klick
11.7 Přerušení řádky
11.8 Délka paketu
11.9 Softscroll
11.10 Code AutoSave
11.11 Menu majáku
11.12 Rozdělovací čára mezi oknem QSO a oknem monitoru


12 DOS Shell


13 Použití myši

13.1 Rolovací pruh (ScrollLock)


14 Parametry příkazové řádky

14.1 Parametry /e a /v
14.2 Parametr /h
14.3 Parametry /NOXMS a /NOEMS
14.4 Parametry /XTBO a /ATKBO
14.5 Parametr /3MOUSE
14.6 Parametr /NOFIFO
14.7 Parametr /CHECK
14.8 Parameter /KISSOFF


15 Softscroll


16 Co je to HOST mód u TNC2


17 Chyby synchronizace


18 Několik typů


Dodatek A

1 Licenční právo


Dodatek B

1 Kontaktní adresy


Dodatek C

1 Autoři programu
 

1 Všeobecné informace

GP je terminálový program, využívající Host-Mód software WA8DED, případně jiný. Lze však použít i jiný TNC software, jestliže podporuje KISS mód. V tomto případě je však nutný program TFPCR od DL1MEN a vhodný modem. GP se od ostatních terminálových programů liší tím, že užívá grafickou uživatelskou plochu, čímž se jeho obsluha stává velmi snadnou. Pro všechny důležité funkce jsou zde ikony, které lze zadávat myší. Není-li myš připojena, lze tyto funkce aktivovat pomocí klávesnice (hotkeys). GP nabízí maximálně 10 QSO kanálů, lze jich však na přání nastavit i méně. Pro Mailbox provoz však existují ještě dvě užitečné funkce. Po příkazu (C)heck se uchovává tento přehled ve zvláštním bufferu, který lze následně vyvolat pomocí F11. Stejně tak po příkazu (L)ist, jeho vyvolání pomocí F12. Od verze 1.20 jsou podporovány i jiné BBS systémy. Navíc je v GP ještě zabudován malý editor, umožňující editování textů ale také i např. konfigurační údaje.

Pro práci s GP je třeba počítač kompatibilní s IBM, nejméně 1MB, EGA příp. VGA grafickou kartu a DOS 2.0 příp. vyšší DOS verzi. GP pracuje i v DOS okně pod OS/2. Ve spojení se standardní VGA jej lze spustit na plné obrazovce, nebo jako WINDOWS, příp. lze přepínat pomocí ALT-Home. Zda pracuje i s SVGA, XGA apod. nemohu bohužel říci. Mód plné obrazovky však bude pracovat každopádně. Jestliže je v použitém PC zabudována paměť EMS nebo XMS, pak do nich GP ukládá Scroll-Back-buffery a pro další použití zbývá ještě asi 380K normální DOS paměti.

1.1 Rozdíl mezi GP.EXE a GP286.EXE

2 Instalace

Pro provozování GP je nutný HD. Instalace GP na HD je velmi jednoduchá. Stačí vyvolat INSTALL.BAT po němž dojde k vytvoření požadovaného adresáře GP a překopírování všech potřebných souborů. Potom je nutno soubor CONFIG.GP přizpůsobit osobním potřebám, t.j. nastavení vlastní CALL a pod. Pro dálkové ovládání je třeba sestavit dodatečný podadresář, ke kterému pak mají přístup všechny cizí stanice. Cesta k tomuto podadresáři pak musí být v konfiguračních souborech příslušně upravena. Pro dálkový příkaz //RUN musí být pořízen další podadresář, protože u tohoto povelu se jedná o volání externích programů, jejichž výstup je směrován na TNC, tedy zpět k protistanici. Tyto externí programy by však měly být obsaženy v jiném adresáři než GP, protože sám GP může být vyvolán jak externí program, což by vedlo k nevyhnutelným komplikacím. Příkazy pro konfigurační soubor jsou vysvětleny v kapitole 3.1.

2.1 Příklady instalace

K provozu GP potřebujeme následující soubory: GP.EXE a GP.OVR nebo GP286.EXE a GP286.OVR (vlastní program a jeho Overlay), BINDATA.GP (soubor pro okno pozdravů), ICONS.GP (soubor pro obrázky ikon), CONFIG.GP (konfigurační soubor), ????????.GPT (např. DL.GPT) (texty pro systém a dálkové ovládání), ????????.GPH (např. DL.GPH) (texty pro dálkový help).

Zbývající soubory nejsou pro provoz GP nezbytně nutné. Pomocí souborů CTEXT.GPI a QRT.GPI lze sestavit texty pro pozdrav i pro rozloučení podle svého přání. Do souboru NAMES.GP jsou zapisována jména stanic, které použily příkaz //Name a stejně tak i cesty k nim. Seznam těchto stanic lze doplnit i ručně. Je-li některá stanice již v seznamu, stačí zadat při konektu pouze její volačku a GP si cestu k ní již najde v přehledu sám.

Příklad:
 - GP musí být na C: nainstalováno v C:\GP
 - všechny funkce dálkového ovládání nahrát do adresáře C:\GP\USER.GP
 - externí programy, které lze vyvolat pomocí //RUN, se musí nalézat v adresáři C:\GP\EXTERNAL.GP
 - ukládání dat se musí provádět do adresáře C:\GP\SAVE.GP
 - originální disketa s GP je v mechanice A:
C:\>cd a:
A:\>install a: c:\gp
(instalační program odstartuje a ukládá automaticky do C:\GP)
C:\GP>md external.gp
C:\GP>md user.gp
C:\GP>md save.gp
C:\GP>copy sysinfo.exe external.gp
(1 soubor kopírován)
C:\GP>
Nyní se musí změnit CONFIG.GP, a sice nastavení cesty pro dálkové ovládání a ukládání textů:
UserDir = C:\GP\USER.GP
ExternalDir = C:\GP\EXTERNAL.GP
SaveDir = C:\GP\SAVE.GP
LogDir = C:\GP
Kromě toho se musí změnit volací znak:
MyCall = xxxxxx
(např.: MyCall = OK1KQJ)

Až dosud byl na místo CALL používán pouze NOCALL a proto jej musíme nahradit svým vlastním CALL. Data pro sériovém portu jsou dosud nastaveny na 9600baud a COM1. Jestliže TNC nastavíme na jiný počet baudů nebo jej budeme provozovat na jiném portu, musíme jednotlivé parametry příslušně změnit (SerBaud a SerNr). Jestliže byste chtěli provozovat GP na třetím či čtvrtém portu, pak je třeba doplnit číslo portu a číslo IRQ portu, protože nejsou normovány. Potřebné údaje získáte v návodu vámi použitého PC. Jako další je třeba do souboru NAMES.GP vložit vlastní CALL, JMÉNO a konekt cestu ke známým stanicím. Syntaxei těchto zápisů najdete v kapitole 3.6, případně v NAMES.GP originální diskety.

2.2 Provoz s více volačkami

Provozujeme-li GP na počítači pod různými značkami (CALL), máme možnost si pro každou volačku sestavit samostatné konekt texty, info texty a texty na rozloučení. Instalace je velmi jednoduchá a stačí nám k tomu pro každou CALL sestavit samostatný soubor a do něj uložit potřebné údaje. Jména potom odpovídají dané CALL. V adresáři mohou potom být následující soubory:

CTEXT???.GPI – obecné konekt texty (viz 5.11)
<call>.GPC - osobní konekt texty pro <call>
<call>.GPM – mail soubor pro <call>
<mycall>.GPI (příp. INFO.GPI) – info soubor, vyvoláný pomocí //I
QRT.GPI - texty na rozloučení, vyvoláného pomocí //Q

Každý z těchto údajů je nejprve hledán v souboru MYCALL. Jestliže se tam nenachází, je hledáno v souboru GP. Tím je dána možnost použít část textů MYCALL, společných pro ostatní CALL.

3 Doplňkové údaje

3.1 Soubor CONFIG.GP

V souboru CONFIG.GP jsou uloženy potřebné parametry pro provoz GP. Ty je třeba hned nastavit na příslušné hodnoty, zejména pak parametry pro rozhraní V24, grafiku a údaje pro dálkové ovládání. Syntaxe určujících proměnných má stále stejný tvar, např.:

Zoom = 2

Do souboru je možné začlenit i komentáře, jestliže před něj dáme středník. Mohou však být vždy jen na konci řádky za příkazem, např.:

Zoom = 2 ;Zoom je nastaven na hodnotu 2

3.1.1 Nastavení barev

Obrazovka GP je rozdělena na několik oken, jejichž barvu lze nastavit zcela individuálně dle vlastního přání. Možnosti barvy obrazovky prozrazuje následující seznam:

Black = černá
Blue = modrá
Green = zelená
Cyan = tyrkysová
Red = červená
Magenta = fialová
Orange = oranžová
LightGray = světle šedá
DarkGray = tmavě šedá
LightBlue = světle modrá
LightGreen = světle zelená
LightCyan = světle tyrkysová
LightRed = světle červená
LightMagenta = světle fialová
Yellow = žlutá
White = bílá

Pro jejich nastavení existují následující proměnné:

MonitorBackGround barva pozadí okna monitoru
MonitorForeGround barva textu okna monitoru
MonitorInverzAttr barva textu okna monitoru, inverzní
EditorBackGround barva pozadí editoru
EditorForeGround barva textu editoru
EditorInverzAttr barva kurzoru a EOL značky v editoru
CheckBackGround barva pozadí BBS Menu okna
CheckForeGround barva textu BBS Menu okna
CheckInverzAttr barva výběru a označení dat
ListBackGround barva pozadí DieBox List okna
ListForeGround barva textu DieBox List okna
ListInverzAttr barva výběru a označení dat, inverzní
ConnectBackGround barva pozadí Connect okna (kanál 1 až 10)
ConnectForeGround barva přijímaného textu v Connect okně
ConnectInverzAttr barva vysílaného textu v Connect okně
MenuBackGround barva pozadí horního Menu
MenuForeGround barva textu horního Menu
MenuInverzAttr pokud přijímáme text na jednom kanálu, lze současně vidět aktivitu na jiném kanále, projeví se to změnou barvy textu
StateBackGround barva pozadí Status okna
StateForeGround barva textu Status okna
InputBackGround barva pozadí příjmového okna
InputForeGround barva textu příjmového okna
MHBackGround barva pozadí MH list
MHForeGround barva MH list
MHInverzAttr Inverzní barva MH list (výběr)
SpyBackGround barva pozadí QSO špiona
SpyForeGround barva popředí QSO špiona
SpyInverzAttr inverzní barva QSO špiona

3.1.2 Nastavení Scroll Back bufferu

V GP je pro každý kanál k dispozici textový buffer, do něhož jsou ukládány údaje a v němž je možno i listovat, jestliže si údaje zobrazíte na obrazovce. Velikost textového bufferu je individuálně nastavitelná a je udávána počtem 80 znakových řádek. Chceme-li tedy velikost textového bufferu vyjádřit v bytech potřebných pro RAM, musíme počet řádků vynásobit číslem 84, protože na řádku potřebujeme 80 bytů (80 bytů pro vlastní text a 4 byty pro nastavení barvy). Počet řádků přitom může kolísat mezi 40 a 780, při čemž 40 řádků je minimum, které lze na obrazvce zobrazit a 780 je maximum, které lze do jednoho segmentu paměti procesoru 80x86 adresovat, protože jeho maximalní kapacita je 64KB, což odpovídá asi 780 řádkům.
 

CheckBuffer buffer pro BBS Menu okno
EditBuffer buffer pro editor
TextBuffer buffer pro monitor a kanály 1-10, lze volit počet kanálů a podle jejich počtu, také velikost monitorovacího okna. Zadává se v pořadí monitor, kanál 1, kanál 2, až
InputBuffer buffer pro okno zápisů kanálů 1-10 a monitoru. Použití tohoto příkazu je analogické příkazu TextBuffer, lze ale vložit maximálně 199 řádků.
SpyBuffer buffer pro QSO špion okno
MHBuffer buffer pro MH list

3.1.3 Nastavení časovačů

V GP je obsažen i spořič obrazovky, který ji po určité době, pokud nebyla stisknuta žádná klávesa, zatemní. Tuto dobu lze nastavit konfiguračními údaji. Příkaz je Screensave a je udáván v minutách, t.j. příkaz Screensave = 5 zatemní obrazovku po 5 minutách nečinnosti. Jako další můžeme nastavit dobu, po kterou mají být zobrazovány údaje Pop-Up okno, konekt hlášení apod. Existuje i příkaz PopUpTime, kde je ale čas udáván v sekundách. Příkaz PopUpTime = 5 znamená, že příkaz bude zobrazen 5 sekund. Také vnitřní čas GP je nastavitelný a to ve vztahu k počítačovému. Ke změně dojde příkazem Time a Zone. Příkaz Time definuje programový čas GP ve vztahu k počítačovému a to v minutách. Příkazem Time = -60 dosáhneme zpoždění GP času proti počítačovému o 60 minut. Příkaz Zone má vliv na MACRO %z, udávající v infotextech pásmový čas. Pro automatické vedení deníku je však kromě systémového GP času potřebný ještě čas světový (UTC). Ten lze stanovit příkazem UTC. Také zde je možný časový posun oproti systémovému GP času a to příkazem např: UTC = -120. Tím dosáhneme zpoždění počítačového času proti systémovému o 2 hodiny = SELC (letní čas). Příkaz ConnectBell udává, kolikrát má být zazvoněno, jestliže se nakonektuje jiná stanice. V tomto případě vyrábí GP signál, znějící jeko trojhlasý zvonek telefonu. Příkaz ConnectBell = 5 znamená, že zvonek zazní 5x.

3.1.4 Konfigurace sériového rozhraní

GP je schopný zpracovat libovolnou kombinaci adresy a IRQ pro sériový port. IRQ mohou mít i hodnoty specifické pro AT, t.j. hodnoty mezi 8 až 15. Použijeme-li první nebo druhé rozhraní, jsou jak čísla portu tak i IRQ normována a GP známa, stačí tedy zadat jen číslo portu. Všechny hodnoty mohou být zadány decimálně, nebo hexadecimálně. V případě hexadecimálních čísel však musí být na prvním místě dolar, např. $3F8. Počet dat, stop a parit bitů nelze měnit. Ty jsou v GP nastaveny na 8 datových bytů, 1 stop bit a žádná parita. Pro nastavení sériového rozhraní existují následující příkazy:

SerNr - číslo portu
SerBaud - rychlost přenosu
SerPort - adresa portu s rozhraním
SerIRQ – IRQ portu

3.1.5 Nastavení cesty

Pro dálkové ovládání pomocí //Dir, //Write, //Read a //DELete od nakonektěné protistanice musí být udány adresářové cesty. Všechny cizí stanice mají stejnou prioritu, t.j. smí číst všechny soubory a další soubory libovolně doplňovat. Za tím účelem je vhodné mít vlastní přehled. Příkaz pro nastavení cesty dat je v CONFIG.GP UserDir. Další cesta je potřeba pro příkaz //RUN. Tento adresář bude obsahovat externě spustitelné programy, cesta se nastaví příkazem ExternalDir. Lze nastavit i cestu k uložení textů do paměti příkazem SaveDir. Aby bylo dosaženo většího přehledu v zaznamenávání QSO, byl pro QSO špiona od verze 1.50 zaveden příkaz SpyDir. Tato slouží jako standardní k příposlechu QSO.

3.1.6 Inicializace a deinicializace TNC.

Při startu a konci práce s GP lze TNC podle vlastního přání inicializovat. Syntaxe pro inicializaci je vždy:

TNCINI = < příkaz TNC >

Jako <příkaz TNC> lze využít všech příkazů použitého TNC. Do konfiguračních údajů lze zařadit libovolné množství inicializačních příkazů. Chceme-li např. TNC vložit počítačový čas, použijeme příkaz TNCINI = Date Time, přičemž tento není ve skutečnosti pravým příkazem TNC, ale jen heslem programu GP. GP pak toto heslo přemění v příkazy pro nastavení TNC. Pro deinicializaci platí stejná pravidla jako pro inicializaci s tím rozdílem, že zde je předeslán příkaz TNCDEI:

TNCDEI = < příkaz TNC >

Chceme-li během práce GP vyvolat DOS shell, je výhodné zakázat monitor TNC, aby vlivem dalších dat nedošlo k přetečení jeho bufferu, zatímco my pracujeme v DOSu. Pro tento případ např. existuje příkaz TNCDOS, který určuje, které parametry TNC budou nastaveny pro zavolání DOS shellu a na jakou hodnotu. Po ukončení shellu dojde opět k nastavení hodnot TNCINI na původní stav. Syntaxe příkazu je:

TNCDOS = < příkaz TNC >

3.1.7 Nastavení tiskárny.

Chceme-li zaznamenávat průběh spojení tiskárnou, máme možnost různým druhem písma odlišit přijatý text od vyslaného. To ovšem jen v případě, že to tiskárna umí. Tiskárny kompatibilní s EPSON k tomu nabízejí různé možnosti. K nastavení může být použito až 10 znaků desítkové soustavy, oddělených čárkami. Příkaz DefaultPrint nastavuje tiskárnu EPSON pro tisk přijatého textu, zatímco příkazem InvertPrint bude na EPSONu vytištěn text vámi vyslaný. Syntaxe:

DefaultPrint = znak 1, znak 2 až .. znak 10
InverzPrint = znak 1, znak 2 až .. znak 10

3.1.8 Zbývající nastavení.

Počet doopravdy používaných kanálů je určován příkazem Channels, maximum je 10. Nesmí být zadáno kanálů více, než je TNC schopný zpracovat. Jinak bude trvale hlášena chyba. GP nemá žádnou možnost zjistit, kolik kanálů může TNC zpracovávat a proto je PRG odkázán jen na správné nastavení. Problémy však mohou nastat i v případě, že bude nastaveno méně kanálů, než kolik je TNC schopný zpracovat, pokud se nakonektuje kanál, který není obsluhovaný GP. Syntaxe:

Channels = < počet >
(např. Channels = 4)

Příkaz MYCALL prozradí vaši volačku a podle toho inicializuje TNC. Pro každý kanál je možné použít samostatnou volačku. Kanály bez nastavené volačky jsou automaticky dosazeny volačkou monitoru. Volačky jsou udávány v pořadí: monitor, kanál 1 až .10 a jsou vzájemně odděleny čárkou. Dvě čárky po sobě vynechávají jeden kanál. Syntaxe:

MYCALL = monitorcall, kanál1call, kanál2call, až .

Příklad: OK1KQJ, , OK1KQJ-2, , OK1KQJ-4
V tomto případě byl nastaven monitor na volačku OK1KQJ, kanály 1 a 3 byly vynechány, tedy převezmou nastavení od monitoru a na kanálu 2 bude OK1KQJ-2 a na kanálu 4 bude OK1KQJ-4.

Příkazem NoName nastavujeme, jak stanice (jejichž jména ještě nejsou zanesena do jmenného souboru) má systém oslovit (makro %N v souboru *.GPI). Syntaxe:

NoName = (oslovení)

V okně monitoru lze na přání vkládat prázdnou řádku mezi zobrazovanými pakety příkazem InsertMonLine. Syntaxe:

InsertMonLine = (ON/OFF)

Na přání lze vypnout automatické vedení staničního deníku příkazem Log. Syntaxe:

LOG = <ON/OFF>

Při zapnutém automatickém vedení deníku musí být udán kmitočet nebo alespoň pásmo, např. 430.625 nebo 70cm. Tato délka je nejvýše 7 znaků. Syntaxe:

QRG = kmitočet/pásmo

Tento příkaz je ale účinný jen v případě, že nepoužíváme multiport TNC. Musíme však při jeho použití zahrnout QRG do údajů NAMES.GP. Bližší se dozvíte v kapitole 9. Příkaz Backup umožňuje, aby GP při ukončení uložil informace do textového bufferu, odkud je po znovuspuštění načte, takže i v případě, že během spojení došlo k přerušení práce GP, údaje o QSO se neztratí. Syntaxe:

Backup = <ON/OFF>

Příjem každého datového paketu může být oznamován též akusticky ťuknutím, tj. přijde-li další paket, ozve se signál. Příkaz zní RXClick a může mít podobu:
 

0 žádný signál
1 signál jen při příchodu paketu v jiném než aktuálním okně
2 signál při příchodu paketu v jakémkoli okně

Syntaxe:

RXClick = <0 až 2>

Jazyk při dálkovém ovládání protistanicí může být nastaven. Zvoleny však mohou být jen ty jazyky, o nichž existují *.GPT soubory.

Syntaxe:

RemoteLanguage = <xxx>

Příklad: RemoteLanguage = G
V tomto případě bude nastavena angličtina. Jestliže tento příkaz vynecháte, bude i pro protistanici zvolen právě nastavený jazyk.

Příkazem REMOTE lze definovat povolené příkazy dálkového ovládání, které smí protistanice používat. Nastavení REMOTE = * znamená libovolný příkaz dálkového ovládání. Jestliže chceme použít jen některé, musíme jednotlivé příkazy vyjmenovat oddělené čárkou. Stačí uvést jen jejich zkratky:

Příklad: REMOTE = VER, I, NE, N, #
V tomto případě jsou povoleny příkazy VERsion, Info, NEws, Name a jazyk. Všechny ostatní příkazy jsou zakázané.

Pravým opakem REMOTE je NOREMOTE. Zde je možné definovat příkazy dálkovému ovládání, které nesmí být použity v žádném případě. Jinak použití jako u příkazu REMOTE.

Jestliže nám vadí dotazy GP typu ANO/NE/přerušení, můžeme je nahradit příkazem Questions = <ON/OFF> kde ON dotaz zapíná, OFF naopak vypíná. Pozor ale, při vypnutí dotazu až Příkaz FastPol ovlivňuje metodu dotazu GP na TNC. FastPol = ON vede GP k dotazu TNC optimalizovanou rychlostí a plně je zde využíván přerušovací provoz V24. Tato metoda však může vést k chybám Resync, tj. výpadku znaků při příjmu V24. Závisí to v plné míře na použitém PC, instalovaném driveru i programech, které jsou současně s GP spuštěny. Jestliže se právě popsané problémy vyskytnou, nastavte FastPol = OFF. Nastaveno je FastPol=AUTO, při němž je způsob dotazu závislý na tom, používáme-li 16550A UART, nebo ne. Používáme-li jej, bude dotaz optimalizován. Jinak se bude program chovat jako FastPol=OFF. PopUnableKeyboad zní strašně, ale rozhoduje vlastně o tom, zda okna PopUp budou zavírána klávesnicí, myší nebo výlučně jenom myší ještě před uplynutím PopUpTime. Předčasné uzavření umožňuje příkaz PopUnableKeyboard = ON spolu s klávesou ENTER nebo ESC. Na ostatní klávesy, pokud jsou okna otevřena, nereaguje. Předpisování si textu tak, jak tomu bylo dosud, již není možné. PopUnEnableKeyboard = OFF dovoluje dotaz klávesnicí, pokud je ještě alespoň jedno okno otevřené. Během této doby si můžeme předepsat např. text, který po uzavření okna se jedním rázem ocitne v okně přepisu. Okno může být v průběhu doby PopUpTime v tomto případě zavřeno myší. Příkaz MultiPort zjišťuje, zda TNC má pracovat ve standardním, nebo DRSI módu. Normálně GP rozezná zcela automaticky, zda TNC mód DRSI podporuje nebo ne. Přesto se ale může stát, že v závislosti na SW TNC toto automatické rozpoznání nefunguje. Proto při použití MULTIPORT TNC, jako jsou např.: FALCon/TNC4 nebo TNC3 je nutno použít příkaz MultiPort = ON. Při použití TFPCX od verze 2.0 máme možnost použít příkaz MultiPort = AUTO <standardní nastavení>. Chceme-li na výhody MultiPortu nepoužít, použijeme příkaz MultiPort = OFF.

3.1.9 Podmíněné konfigurace.

V některých situacích bývá výhodné mít možnost konfigurovat GP operativně dle situace. K tomu program nabízí od své verze 1.50 možnost upravovat podmínku IF konfigurační údaje a ty potom řídit pomocí příkazové řádky. Funkce je jednoduchá, nejlépe bude vysvětlení na příkladě:

Mějme dvě TNC, jedno pracuje s 9600 baudy a je řízeno V24, druhé pak s 38400 baudy.

Můžeme do CONFIG.GP napsat následující příkazy:

<IF 38400>
SerBaud = 38400
<ELSE>
SerBaud = 9600
<END>

Pokud bude GP voláno gp 38400 nebo gp286 38400, bude instalován V24 s 38400 baudy. Jinak bude instalován V24 se 9600 baudy. Jsou možné například následující alternativy:

<IF 38400>
SerBaud = 38400
<END>
<IF 19200>
SerBaud = 19200
<END>
<IF 9600>
SerBaud = 9600
<END>

Podmínka ELSE není vždy nutná. Existuje také logické použití pomocí funkce NOT. Příklad:

<IF NOT 9600>
SerBaud = 38400
<ELSE>
SerBaud = 9600
<END>

Zde GP spolupracuje s rozhraním 9600 baud, pokud ho uživatel zavolal pomocí 9600. Ve všech ostatních případech je instalováno 38400 baud.

Na co je nutno si dát pozor:

3.1.9.1 Rezervovaná klíčová slova:

Dříve měl GP k použití pouze jedno klíčové slovo %TFPCX200. Jeho použití je podobné použití parametru příkazové řádky. Je však závislé, zda (od verze 2.0 výše) je instalován TFPCX nebo ne. Příklad:

<IF %TFPCX200>
TNCINI = @L 0:DB0FN
<END>

Příkaz @L 0:DB0FN lze použít, pokud je instalován TFPCX 2.0. Při použití TNC, TFPCR nebo starších verzí TFPCX je tento příkaz ignorován.

3.2 Soubor *.GPI

Soubory je možno doplnit o GPI = Graphic Packet Infofile. Soubory s touto příponou obsahují informační texty, které mohou být čteny jinými stanicemi, např. pomocí dálkových příkazů. Ve všech souborech této koncovky můžou být použita makra. K dispozici je jich dohromady 15. Jsou následující:
 

%V Číslo verze tohoto softwaru (v tomto případě je to 1.61.)
%C Volačka protistanice
%N Jméno protistanice
%Y Vlastní volačka
%K Číslo použitého kanálu
%T Aktuální čas GP ve formátu HH:MM:SS (např. 10:41:32)
%D Aktuální datum GP (např.: 25.03.1991)
%B Odpovídá znaku pípnutí (07h)
%I Pokud je k dispozici NEWS.GPI, je vyslán odkaz na jeho existenci, jinak nic
%Z Udává časovou zónu hodin GP
%_ Ukončení řádky a skok kurzoru na řádek nový
%% Znaménko procent
%O Čte řádku ze souboru ORIGIN.GPI (volba pomocí generátoru náhodných čísel)
%? vyzve nakonektovanou protistanici, aby nahlásila své jméno, pokud ještě není v souboru NAMES.GP
% Zapíná prompt, doporučuje se jen pro soubor CTEXTu

Dodatečně je ještě možno připojit údaj o formátování, který určuje celkovou délku textu makra. Je nutné, protože makra nemají definovanou délku, když se mění podle situace, např. %N makro. Formátování se určí po dvojitém křížku dvoumístným číslem. Jestliže je vlastní MACRO TEXT kratší než je udaný formát, je zbytek vyplněn prázdnými znaky. Příklad:

%N 20 dodá jméno konektované stanice, ale celková délka makra je vždy jen 20 znaků.

Údaj o formátování je důležitý zejména v tom případě, chceme-li text, který obsahuje makro zarámovat. Jako příklad pro použití makra můžeme uvést soubor CTEXT.GPI.

3.2.1 Soubor CTEXT???.GPI

Tento soubor obsahuje všeobecný pozdravný text, který je vyslán, když se připojí jiná stanice. Standardní konektovací text se jmenuje CTEXT.GPI, ale mohou být zařazeny také alternativní. Tyto texty mohou být podle potřeby během provozu přepínány. Blíže k tomu v kapitole 5.11.

3.2.2 Soubor NEWS.GPI

Tento soubor slouží k publikování aktuálních novinek. Text může být čten prostřednictvím dálkového příkazu //NEWS. Soubor může být zrušen, jestliže žádné novinky neexistují.

3.2.3 Soubor MYCALL.GPI

Tento soubor se odesílá dálkovým příkazem //Info. Obsahuje krátkou informaci o vlastní stanici. Pro konkrétní volačku se musí zařadit volací znak (např. OK1XXX.GPI). Tak mohou být zařazovány informace o více uživatelích počítače, pokud jej více uživatelů používá. Pokud není k dispozici soubor s volačkou uživatele, použije se INFO.GPI.

3.2.4 Soubor F1.GPI až F12.GPI

V těchto souborech mohou být textová makra. Tyto texty mohou být z GP vyvolány pomocí SHIFT+F1 až F12. Jméno souboru odpovídá číslu funkční klávesy, např. soubor F5.GPI se vyvolá pomocí SHIFT+F5. Makra F11.GPI a F12.GPI mohou být použita na počítači, který má připojenou rozšířenou klávesnici s funkčními klávesami F11 a F12.

3.2.5 Soubor QRT.GPI

Tento soubor se vyšle při konci spojení, jestliže protistanice vyšle dálkový příkaz //Q. Po vyslání saného textu se spojení přeruší.

3.2.6 Soubor RUN.GPI

Je-li vyvolán některou protistanicí dálkový příkaz //RUN, vyšle GP text obsažený v tomto souboru. Soubor by měl obsahovat krátký popis všech externích programů, které mohou být příkazem //RUN vyvolány.

3.2.7 Soubor ORIGIN.GPI

V tomto souboru může uživatel shromažďovat originální citáty a hlášky, a tyto pomocí makra %O je použít například v CTEXTu pro náhodné vygenerování jedné z nich. Pro každý citát nebo hlášku je k dispozici pouze jedna řádka s maximálním počtem 255 znaků.

3.2.8 Pokyny k použití souborů *.GPI

Protože soubory GPI mohou být čteny jakoukoli stanicí, je třeba vzít v úvahu tyto věci:

3.3 Soubor call.GPC

V těchto souborech mohou být shromažďovány osobní konekt texty pro vybrané volačky - to znamená, že stanice A může být jinak pozdravena než stanice B. Jsme-li některou stanicí konektováni a pro její volačku existuje odpovídající GPC soubor, pak je implicitní CTEXT.GPI ignorován a vyšle se daný soubor GPC. Osobní konekt texty mohou obsahovat všechna makra.

3.4 Soubor call.GPM

Tato přípona znamená Graphic Packet Mail. Pomocí těchto souborů máme možnost směrovat osobní zprávy na určitou volačku. Jsme-li touto stanicí konektováni, je místo normálního pozdravného textu vyslán tento soubor. Pro každou volačku může existovat pouze jeden GPM soubor. Může obsahovat stejná makra jako soubory GPI. Protistanicí může být GPM soubor vymazán dálkovým příkazem //Kill nebo //DEL bez údaje jména souboru. To by mělo být připsáno na konci. GPM soubor mají vždy vyšší prioritu než GPC soubor.

3.5 Soubor MHEARD.GP

GP má uvnitř zabudován seznam MH, v nemž jsou shromažďovány všechny slyšené volačky. Velikost seznamu MH se dá v konfiguračních datech nastavit pomocí příkazu MH Buffer. Seznam MH jednak slouží jako menu pro QSO špion (viz kapitola 9) a jednak se dá vyvolat také konektovanými stanicemi dálkovým příkazem //MHeard. Po skončení GP je seznam MH opět uložen do souboru MHeard.GP.

3.6 Soubor NAMES.GP

V tomto souboru jsou shromažďována jména a kmitočty (pásma) ostatních stanic. Kromě toho se zde uskutečňuje vedení QRG prostřednictvím GP. Konektované stanice se mohou do seznamu samy zanést, použijí-li příkaz //Name. Protože se u seznamu jmen jedná o normální ASCII-Text, můžeme jej editovat měnit. Podrobnější informace k syntaxi najdete v kap.10.

3.7 Soubor *.GPB

GPB znamená Graphic Packet Backup a označuje soubor, který GP založil, aby program ukončením nezapomněl svá vnitřní data. S ním nelze manipulovat. Díky tomuto souboru je možné GP během QSO zakončit a znovu nastartovat, aniž by bylo nutno předtím diskonektovat.

3.8 Soubor BINDATA.GP

Tento soubor obsahuje údaje pro okno pozdravů (úvodní pozdrav) - v EGA módu nemůže být okno pozdravů zobrazeno vzhledem k malé rozlišovací schopnosti.

3.9 Soubor ICONS.GP

V tomto souboru jsou ikonky z programu. Tento soubor je brán z HD, ikdyž máme instalovanou ve svém PC paměť EMS nebo XMS. Ale v tomto případě jsou při startu data kompletně natažena do této paměti a pro GP jsou tu nadále k dispozici, aniž by se muselo znovu na HD. Soubor musí být ve stejném adresáři jako GP. Jestliže chybí nebo s ním bylo manipulováno, GP se nespustí. Vzhled IKON lze editovat podle vlastního přání programem GPpaint od DL1ELY.

3.10 Soubor mycall.GPL

Přípona GPL znamená Graphic Packet Logfile a označuje soubor deníku, který založil manažer deníku. Pro každou volačku, která užívá program, se založí vlastní soubor, aby se dosáhlo lepšího přehledu. Pro rozdílné SSID se však žádný nový soubor nezakládá. Formát souboru deníku je kompatibilní k deníkům programu SP.

3.11 Soubor *.GPI

Tento soubor obsahuje systémové a remote texty GP. Proto je možné v GP použít rozdílných řečí, až osm. Z důvodu rychlého vyhledávání jsou shromažďovány tyto texty každý ve speciálním souboru.

3.12 Soubor *.GPH

V těchto souborech jsou ukládány texty pro nápovědy ovládání programu. Tyto se vysílají, když nějaká stanice vyvolá příkaz //Help. Protože zde nezáleží na vysoké rychlosti, byl pro tento soubor zvolen jiný formát než pro GPT soubor. Každý text je uveden značkou Cd a jemu je pak přidělen určitý příkaz stejně jako počet signifikantních písmen, tj. na kolik prvních písmen může být maximálně příkaz zkrácen. Výjimkou je text pro všeobecnou pomoc, tj. když po příkazu //Help není udán žádný další parametr. Tento text je označen značkou @@.

4 Příkazy z klávesnice

4.1 Příkazy platné pro všechny kanály

F1 až F10 Přepínání mezi kanály 1 až 10
F11 nebo ALT-F1 BBS menu
F12 nebo ALT-F2 DieBox list funkce
ALT-M Přepínání na monitor kanál
ALT-E Přepínání do editoru
ALT-O DOS shell
ALT-R Zapne/vypne softscroll příslušného kanálu
ALT-U Setup programu
ALT-X Ukončení programu
ALT-Z Zoom zapnutí/vypnutí (pouze VGA)
ALT-F4 Výmaz aktuálního okna
ALT-F6 Zobrazení posledního link status hlášení
ALT-F7 Zobrazení posledního chybového hlášení
<Ins> Přepínač mezi módem vkládání a přepisu (pouze v editoru a kanálech 1 až 10)
ALT-G Přepínač hodinového gongu (při použití myši lze kliknout na značku dvojité noty na hodinách)

4.2 Příkazy platné pro kanály 1 až 10

ALT-B Scroll lock zapnout/vypnout
ALT-C Konekt, sestavení spojení
ALT-D Diskonekt, rozpojení spojení
ALT-Y Vložení vlastní volačky (pouze v nepřipojeném stavu)
ALT-S Průběžné ukládání spojení
ALT-F Odesílání dat (pouze v připojeném stavu) *)
ALT-F8 Přepínač Splitscreen zapnuto/vypnuto
ALT-F9 Splitscreen rozdělení posun nahoru
ALT-F10 Splitscreen rozdělení posun dolů
ALT-T Umělé vyvolání konekt textu
ALT-Q Vložení frekvence nebo pásma pro QRG
ALT-N Uložení jména právě připojené stanice
Shift-F1 až Shift-F12 Odeslání textového makra 1 až 12 protistanici (F1.GPI až F12.GPI)
Ctrl-D Zápis data do bufferu
Ctrl-T Zápis času do bufferu
Ctrl-Y Výmaz řádky v bufferu (lze současně kopírovat do mezibufferu a Ctrl-P vrátit do původního stavu)
Ctrl-C Kopírování řádky z mezibufferu (Copy)
Ctrl-P Kopírování mezibufferu do řádky (Paste)
Ctrl-O Výběr náhodné řádky z generátoru hlášek (soubor ORIGIN.GPI) a jeho kopírování do bufferu
Ctrl-K nebo INS Kopírování vybraného textu z okna spojení do editoru GP
Ctrl-ENTER Odeslání řádky bez CR na konci, čímž lze nastavit délku řádky na větší požadovanou délku

4.3 Příkazy editoru

ALT-L Načtení souboru *)
ALT-S Uložení do souboru
Ctrl-Y Výmaz řádky (lze současně kopírovat do mezibufferu a Ctrl-P vrátit do původního stavu)
Ctrl-C Kopírování řádky z mezibufferu (Copy)
Ctrl-P Kopírování mezibufferu do řádky (Paste)

a všechny další povely pomocí kurzoru

4.4 Příkazy BBS menu a List menu

ALT-S Třídění Checklist (jen BBS menu)
Kurzor Výběr v seznamu dle přání
<SPACE> Označení/zrušení aktuálního zápisu
<ENTER> Vyslání příkazu READ Mailboxu pro aktuální položku
<ESC> Opuštění Check menu

4.5 Pohyb kurzoru na obrazovce

CursorUp Nahoru
CursorDown Dolů
CursorRight Vpravo
CursorLeft Vlevo
PageUp Jedna strana nahoru
PageDown Jedna strana dolů
Ctrl-PageUp Skok na začátek textu
Ctrl-PageDown Skok na konec textu
Ctrl-CursorRight Skok na začátek prvního slova vpravo od kurzoru
Ctrl-CursorLeft Skok na začátek prvního slova vlevo od kurzoru
Home Skok na první sloupec **)
End Skok na konec řádky **)

4.6 Zadání ASCII znaků 1 až 31

Standardně lze vyrobit ASCII znaky 1 až 31 kombinací kláves Ctrl-A až Ctrl-Z, případně jinými Ctrl kombinacemi. Některé z funkcí Ctrl jsou ale obsazeny ovládáním GP, např. Ctrl-D. V tomto případě pak nenapíšeme ASCII znak 4, ale do vstupního bufferu dosadíme datum. Pokud je potřeba kombinace pro ASCII znak, která je u GP pokryta makrem, můžeme si jej vyrobit klasicky pomocí klávesy ALT a numerické klávesnice. Klávesu ALT zmáčkneme a držíme zmáčknutou, pak můžeme naťukat libovolné číslo od 1 do 255 a nakonec klávesu ALT pustíme.

5 Provoz QSO

5.1 Všeobecné informace

GP obsahuje deset komunikačních oken, ve kterých se lze připojit až k 10 stanicím. Tyto kanály se přepínají funkčními klávesami F1 až F10. Pro každý kanál si lze zvolit jinou volačku prostřednictvím ALT-Y. Chceme-li spojení s jinou stanicí, musíme nejprve zvolit volný kanál a pak zmáčknout ALT-C a napsat volačku cílové stanice. Je-li stanice zapsána v seznamu jmen, stačí zadat volačku bez cesty. Chceme-li například konektovat stanici DH1DAE přes DB0NWS a DB0FN, když DH1DAE ještě není zapsána do seznamu, musíme zadat DH1DAE DB0NWS DB0FN (viz TNC-2 manuál). Je-li však DH1DAE v seznamu napsána, stačí jen napsat DH1DAE a ostatní zařídí GP. Chceme-li spojení přerušit, zmáčkneme ALT-D. Jsme-li současně konektováni na více kanálech (ve více oknech), ukáže se na horní hraně jinou barvou, pokud na některém kanále je nový ještě nečtený text. K tomu máme možnost přijímání paketu podložit akustickým signálem (viz 3.1.8).

Jsme-li spojeni s nějakou stanicí, jednoduše píšeme na klávesnici. Text se ukazuje v horním okénku a může být editován kurzorem. K vyslání textové řádky zmáčkneme Enter. Vstupní editor je vybaven automatickým přerušováním řádek, takže při dopsání řádky se slovo, které ještě nebylo dopsáno do konce, odsune do řádky následující a poslední řádka je automaticky přitom odeslána (odvysílána). Tímto nemůže docházet k nekontrolovanému rozdělování slov na koncích řádek a nemusíme už mačkat ENTER, ale delší texty ťukat a ťukat, aniž bychom si dělali nějaké starosti s odesíláním řádek. Enter musíme zmáčknout jen v tom případě, má-li řádka mít méně než 80 znaků. Tato hodnota se dá změnit v SETUPu, což je důležité pro případy, kdy se například nacházíme v CONVERS módu nódu. Tam jsou nódem předřazovány před řádky volací znaky odesílatelů a tím se délka řádky omezí. Proto je lepší při CONVERS například přerušovač řádky nastavit na 65 znaků na řádek.

5.2 Filetransfer (ALT-T)

Tato funkce odesílá soubor z HD k protistanici, přičemž makra používaná u GPI souborů jsou ignorována. Existují 3 druhy přenosu dat:

  1. Přenos textu (jen textové soubory)
  2. Přenos binárních dat (podobné jako přenos textu, ale nezobrazuje se současně v okně)
  3. Přenos Auto Bin (přenos souboru včetně kontroly, jména souboru a atributů)
  4. Přenos obsahu editoru (jen text)

Při přenosu textových souborů se data postupně čtou a jsou vysílána k protistanici. Přitom se však ignorují určité znaky, např. LF nebo EOF, což znamená lehké pozměnění textu. U textu to nehraje žádnou roli. Chceme-li ovšem přenášet data, která pozměněna být nesmějí, musí být vyslán přesný obsah jako binární přenos. Přenos Auto Bin je rozšíření přenosu binárních dat, kde se používá pro přenos jednoduchý protokol, kterým mohou být při přenosu zjištěny i eventuální chyby. Před vlastním přenosem se nejprve vyšle k protistanici informace o délce souboru a protistanice potvrdí přijetí této informace. Následuje vlastní přenos dat a po ukončení se protistanici vyšle kontrolní součet, který byl vypočten během přenosu. Tak je možno porovnat s partnerem a mají-li rozdílnou hodnotu, došlo při přenosu k chybě a data, která byla protistanicí přijata, jsou chybná. Tento způsob přenosu je kompatibilní s programy Turbo Packet, TOP, SP atd. Je samozřejmě možný jen tehdy, používá-li partner takový program. K příjmu dat musí být v programu zapnuto 7+ Auto Save, jinak se na začátku přenosu hlavička nedekóduje a nepotvrdí a k přenosu nemůže dojít. GP pozná při zapnutém 7+ AutoSave AutoBin hlavičku automaticky.

DieBox systém nabízí od verse 1.9 možnost nahrát a přečíst soubor pomocí AutoBin módu. Bližší k tomu v kapitole 5.13. Vyslání obsahu editoru odpovídá přenosu textových dat, jen je místo souboru vysílán obsah zabudovaného textového editoru a při vysílání editoru se provádí kontrola maker. Je třeba proto dbát na to, aby nedošlo k nechtěnému vyhodnocení makra. Nesmí v editoru proto být žádné takové znaky, případná procenta je třeba ručně přeměnit na %%.

Všechny způsoby přenosu dat je možno kdykoliv přerušit a pak je možno příslušnou funkci opakovat. Jestliže GP během některého přenosu dat zakončíme ALT-X, pak při novém startu začne přenos na tom místě, kde byl přerušen.

Od verse 1.50 je při odesílání dat zobrazováno dodatečně stavové okénko s některými zajímavými údaji. Vedle jména a velikosti souboru je vidět, kolik bylo už odvysíláno a grafický procentní podíl na celkové délce souboru. Navíc je ještě počítána efektivní rychlost přenosu, jak dlouho už přenos trvá (ELAPSED TIME) a jak dlouho ještě pravděpodobně trvat bude (ESTIMATED TIME). Tento odhad je ovšem dosti hrubý, záleží hodně na kvalitě provozu, která je ovlivněna relativně velkými výkyvy.

5.3 Ukládání spojení (ALT-S)

Spojení s jinou stanicí může být ukládáno různými způsoby. Je-li aktivováno, změní se odpovídající menu. Během ukládání může být GP ukončen ALT-X, při novém startu bude ukládání pokračovat. Stejnětak jako při přenosu souboru se ukazuje u ukládání od Verze 1.50 stavové okénko. Předběžný výpočet času přenosu a grafické zobrazení jsou možné jen tehdy, je-li předem známa celková velikost. To platí pro Autobin a 7+ Autosave. Následuje popis různých možností ukládání.

5.3.1 Textový soubor průběžně

Zapisuje se text na disketu případně disk v okamžiku, kdy je přijímán a ukazuje se na obrazovce. A to tak dlouho, dokud není ukládání zrušeno. Ukládá se jen text od aktivace ukládací funkce. Ukládá se rovněž vysílaný text.

5.3.2 Tisk průběžně

Tato možnost ukládání funguje stejně jako na disketu nebo HD, jen se speciálně adresuje tiskárna a vysílaný text je opatřen jiným tiskovým atributem, takže vzhled je u přijímaného textu jiný než u vysílaného (obdoba obrazovky). Atributy tisku mohou být nastaveny v konfiguračním souboru příkazy DefaultPrint a InverzPrint. Protože DOS se staví k paralelním portům tiskáren jako k souborům, mohou být data také tisknuta. To se děje, jestliže zadáme LPT1LPT4 (nebo PRN) místo jména souboru jako cíl ukládání.

5.3.3 Ukládání části textu

Libovolnou část oken 1 až 10 lze uložit na HD. To je užitečné, chceme-li např. z Mailboxu vytáhnout zajímavý text a předtím jsme nezapnuli průběžné ukládání. Takto se můžeme rozhodnout až dodatečně teprve po přečtení zprávy. Ovšem na HD je možno uložit pouze text, který se dosud nachází v bufferu okna. Je-li zvolen malý buffer, může se stát, že se část textu už přepsala a tím je tato část textu ztracena. Proto bychom měli vždy pro jeden kanál zvolit relativně velký buffer (např. 500 řádek), na který vždy konektujeme Mailbox. Velké GIF obrázky apod., pokud byly zakódovány do textového formátu prostřednictvím 7Plus, by měly být ukládány vždy průběžně. Nejlépe se 7Plus data dají ukládat pomocí funkce Code Autosave (viz 5.3.5). Jako cíl ukládání napíšeme nějaký textový soubor. Je-li ukládání prováděno na tiskárnu, odpovídá tištěný obraz bodu 5.3.2. Pro vytištění části textu musíme zadat odpovídající tiskový port, tedy např. LPT 1. Zvolíme-li jako spodní hranici poslední řádku, máme možnost dále pokračovat ukládáním průběžným.

5.3.4 Ukládání na HD při Autobin

Tato funkce ukládá na HD binární soubor s přenosovým protokolem, který je kompatibilní s programy Turbo Packet, SP a AHP (Automód). Podrobnější popis je v kapitole 5.2. Chceme-li přijmout od partnera nějaký binární soubor, musíme nejprve u sebe aktivovat binární ukládání a to předtím, než je u protistanice nastartován přenos. Chceme-li ukládat na HD nějaká binární data, která byla kódována pomocí 7Plus, můžeme je ukládat jako normální text, tedy klidně průběžně (viz 5.3.1). Od verse 1.50 nemusíme příjem Autobin startovat ručně a můžeme to nechat jen na GP. Předpokladem je ovšem aktivovaný spínač pro 7+ AutoSave a příjem Autobin hlavičky od protistanice s názvem souboru. To se týká například SP od verze 6.0 a DieBoxu od verze 1.9.

POZNÁMKA: Soubor, který je uložen do Mailboxu v AutoBin formátu, se pozná podle (BIN) před titulem příspěvku. Jestliže protistanice nepoužívá rozšířenou Autobin hlavičku, jsou data ukládána do paměti pod jménem souboru volačky odesílatele s příponou pořadového čísla mezi 000 a 999. Existuje-li již například soubor DB0SGL.000, bude příště generováno jméno DB0SGL.001, není-li použita rozšířená Autobin hlavička.

5.3.5 Code Autosave

Code Autosave je užitečná funkce k ukládání kódovaných dat 7Plus na disk. GP je totiž organizuje automaticky a uživatel se nemusí starat o správná jména souborů. Program pozná všechny 7Plus soubory, tedy i ERR a COR. Praktické je to zejména v případě, je-li soubor rozdělen na více dílů. Protože GP volí správná jména pro příslušné soubory automaticky, nemusíme se vůbec o nic starat, jen v Mailboxu zadat např. r 10-20 a po té si dát šálek kávy. Fungování je jednoduché. Jakmile je rozpoznána některá 7Plus hlavička, pak GP automaticky aktivuje ukládání a oznámí to v informačním okénku. Následující soubor je ukládán tak dlouho, až je přijato příslušné označení konce. Takto vzniklé soubory na HD neobsahují ostatní text, například hlavičku Mailboxu. Tato funkce je aktivována (případně deaktivována) v SETUP menu, bližší k tomu v kapitole 10. Od verze 1.50 je automatické ukládání rozšířeno také na Autobin mód, viz 5.3.4. Od verse 1.60 je také možno použít Autosave funkci během zapnutého textovém ukládání.

5.4 Kopírování textu v editoru

Od verze 1.20 existuje možnost právě přijatý text z oken spojení 1 až 10 okopírovat do editoru pro další zpracování. Pro tuto funkci je však nutná myš. Abychom mohli kopírovat do editoru libovolný výřez textu, musíme jej vyjmout (označit). K tomuto zmáčkneme počáteční řádku odstavce a držíme tlačítko myši zmačknuté, nepouštíme a pohybujeme myší nahoru nebo dolů, až jsou všechny požadované řádky textu označeny inverzní barvou. Pak teprve tlačítko myši uvolníme a zmáčkneme Ctrl-Ins nebo Ctrl-K. Nachází-li se v editoru nějaký dřívější text, který není uložen na HD, objeví se odpovídající dotaz. Zvolíme-li Přerušení, pak se označený text do editoru nepřekopíruje. Zůstává však označen. Nové označení na témže kanálu smaže staré označení (označení barvou).

5.5 Dálkově řízený provoz

GP nabízí celou řadu dálkových příkazů, které může provádět připojená protistanice. Každému dálkově řízenému příkazu musí předcházet dvě lomítka, aby je mohl GP rozeznat. Tím může dojít k omylu, když např. na začátku nového odstavce se nachází náhodou věta, která začíná dvěma lomítky. Toto se může stát zejména při použití Mailboxu, jestliže autor ve svých příspěvcích z nějakých důvodů použil dálkově řízených příkazů. Z tohoto důvodu je vhodné při spojení s Mailboxem dálkové řízení na příslušném kanálu vypnout nebo připsat daný Mailbox do souboru NAMES.GP jako typ B. Pro tyto volačky blokuje GP dálkové řízení během spojení automaticky.

Pro příkazy, které slouží k manipulaci se soubory, musí být v konfiguračním souboru udána cesta. Všichni uživatelé mají stejnou prioritu a smějí tak používat stejné příkazy. Z tohoto důvodu by měl být zvolen adresář jiný než adresář GP. Povel k nastavení cesty v CONFIG.GP je UserDir=cesta. Je-li GP instalován na jiném HD, musí být bezpodmínečně nastavení cesty změněno, protože jinak nelze použít všech těchto příkazů. Dálkově řízené příkazy může provádět sám uživatel, kdy výsledek je zaslán protistanici, jako kdyby příkaz provedla ona. To se dělá klávesou Esc a v okénko zadáním dálkově řízeného příkazu. Je třeba dát pozor na to, abychom příkaz uvedli dvěma lomítky (//), aby byl rozeznán jako dálkově řízený (např. ESC //h odvysílá celý text Helpu k protistanici), jinak může být interpretován jako TNC příkaz.

5.6 Externí programy

Dálkovým příkazem //RUN název programu, případně //název programu může protistanice startovat programy, které nejsou v základní výbavě GP. Pro GP od verze 1.50 existují dva druhy programů. Za prvé mohou být použity stávající programy (utilitky), za druhé mohou být využity takzvané GPR I programy. GPR I je zkratka pro Graphic Packet Remote Interface a je to úplně nový typ programu. Ve vztahu ke stávajícím programům jsou GPR I programy schopné s uživatelem interaktivně komunikovat. Tím máme daleko víc možností použití. Přitom můžeme GP zcela normálně používat, ikdyž běží nějaký GPR I program. Vzhledem ke struktuře GPR I je možný způsob Multitaskingu, to znamená, že může současně běžet více programů GPR I, ovšem na každém kanálu jen jeden. Bližší informace ke GPR I pro programátory je možno najít v souboru GPRI.DOC, jako příklady pro programování GPRI je možno použít zdrojáky PASCALU dodávaných GPRI programů. Programy musí být instalovány v podadresáři, který je v CONFIG.GP deklarován příkazem ExternalDir.

5.7 Splitscreen

Chceme-li během QSO dodatečně sledovat monitor, můžeme si příkazem ALT-F8 rozdělit obrazovku na dvě poloviny. V horní polovině pokračujeme ve spojení (v QSO), v dolní sledujeme monitor. Klávesami ALT-F9 a ALT-F10 lze dělící čáru mezi oběma polovinami posunovat. Dělící čáru můžete zapnout nebo vypnout i pravým tlačítkem myši. Velikost oken se dá změnit, jestliže ukazatel myši posuneme nad symbol dvojšipky na dělící čáře a při stisknutém levém tlačítku myší pohybujeme nahoru nebo dolů.

5.8 Scroll-Lock

Tisk na obrazovce lze zastavit stisknutím klávesy SCROLL-LOCK. Stejnou funkci má i spínač ScrLock na předělu mezi QSO a obrazovkou monitoru. Tento spínač lze ovládat myší.

POZOR: tisk na obrazovce zůstane zablokován tak dlouho, dokud bude mód v činnosti (Scroll-Lock indikace svítí, případně je-li spínač Scroll-lock stisknutý). Zapomeneme-li mód opětovným stiskem dané klávesy zrušit, dojde k přetečení bufferu a chybě.

5.9 Příkazy TNC

Změny parametrů TNC provedeme stisknutím klávesy <ESC>, kdy se objeví okno, do něhož příkaz napíšeme. Opětovným <ESC> okno opět zavřeme, aniž by byl příkaz proveden. Případně změněné parametry TNC, inicializované TNCINI po jejich volání DOS shellu pomocí <ALT-O>, budou znovu přepsány konfiguračními údaji.

5.10 Vedení deníku

Na přání vede GP automaticky staniční deník. Do konfiguračního souboru stačí napsat příkaz Log=ON.

5.11 Různé konekt texty

GP nabízí možnost vytvořit různé konekt texty. Tím můžeme připravit různé texty pro různé příležitosti jednoduše a rychle je potom přepínat. Standardní konekt text je v souboru CTEXT.GPI, alternativní mohou být založeny tak, že se rozšíří jméno souboru až o tři písmena, např. CTEXT_A.GPI CTEXT_01.GPI CTEXT_ABC.GPI, atd. Při používání programu více uživateli může nastat problém v tom, když alternativní konekt texty existují jen pro jednoho z uživatelů. Není-li zvolený alternativní konekt text nalezen, vyšle se standardní.

5.12 Sysop funkce

Pro Sysopy TheNet, BayCom a Flexnet stejně jako FALCon/DigiWare a heslem kompatibilních mailboxů nabízí GP automatické generování hesla. Heslo se automaticky generuje a zapíše do psacího bufferu, jakmile dojde odpověď na příkaz SY případně PW. V každém případě se MUSÍ vyslat aspoň SY, aby mohl GP heslo generovat. U Mailboxu je heslo generováno přímo při zalogování a může být kdykoliv vkopírováno do psacího bufferu (okénko pro předběžné psaní) prostřednictvím Ctrl-B. Pro každý nód případně box musí být založen vlastní soubor, který má jméno volačky stroje a příponu GPW. Má-li volačka také SSID, musí být rovněž uveden (bez spojovací čárky).

PŘÍKLAD:
Soubor pro DBOIZ-9 musí znít DBOIZ9.GPW. Smí obsahovat pouze vlastní text hesla, příp. u flexnetu jedno pětimístné desetinné číslo a u boxu 60 řádek po 27 znacích. Aby mohla fungovat funkce hesla, musí daná stanice také být v souboru NAMES.GP, kdy záleží na správném údaji typu. Podrobné údaje najdete v kapitole 9. BayCom nódy musí být deklarovány jako N, neboť používají systém TheNet hesla. FALCon/DigiWare jako B, protože je u nich použito systém DieBox. V pozdějších verzích DigiWare je systém hesla trochu pozměněn, proto je v GP k dispozici už typ W. Příslušný příkaz k zalogování jako Sysop smí být vyvolán až tehdy, když už nejsou od stroje přijímána žádná data, to znamená když odeslal poslední Prompt. V opačném případě GP dotaz nerozezná a žádné heslo nevypočítá.

5.13 DieBox AutoBin přenos

DieBox systém od verse 1.9 nabízí možnost nahrát binární soubor pomocí AutoBin módu do Mailboxu nebo jej vybrat. Postup se přitom neliší od dosavadní metody nahrávání a čtení souboru. Jenom se musí zapnout funkce 7+ AutoSave v GP a vyslat příkaz ke čteni do boxu. Zbytek jde automaticky jako při vybírání souboru 7+. V boxu poznáte soubor podle předcházejícího označení (BIN) v titulu.

6 Možnosti použití MailBoxu

Následující možnosti použití MailBoxu vycházejí z funkcí rozličných BBS systémů. Seznamy zpráv dostaneme u Boxu pomocí příkazu (C)HECK nebo (L)IST, u ostatních BBS systémů pomocí různých příkazů (L)IST. Nejste-li ještě s provozem Mailboxu seznámeni, přečtěte si prosím pomocné rady Mailboxu (H)ELP.

6.1 BBS menu

Mailboxy poskytují možnost nalistovat všechny nové záznamy od posledního Loginu (připojení). Každý odpovídá v každém systému Mailboxu určitému formátu. GP má schopnost rozeznat odpovídající seznamy od běžných BBS systémů. Rozeznává:

Přijme-li GP takový seznam, uloží si jej do paměti speciálního bufferu. Tento buffer je spojen s voličem menu, takže si můžete pohodlně vybrat zvolenou položku ke čtení. Odklepnutím se automaticky přemění na příkaz ke čtení a ten je vyslán do boxu. Potom už můžeme čekat na text. Seznam se vymaže (zruší) jen tehdy, jestliže uživatel sám zruší spojení třeba pomocí DISC. Při Time out, Link failures atd., zůstává seznam zachován a může být znovu použit při obnoveném CONN. Musí to ovšem být na témže kanálu! Protože existuje jen JEDEN buffer, můžeme tuto funkci použít jen tehdy, je-li GP spojen jen S JEDNÍM MAILBOXEM, jinak by se zápisy všech Mailboxů psaly do jednoho bufferu a docházelo by tak nutně k chybám. Funkci použijeme takto:

  1. CONN Mailbox
  2. Vyslat do boxu příslušný příkaz C(HECK) (informace o příkazech čtěte v pokynech k mailboxu).
  3. Jakmile přijde celkový seznam a ukáže se PROMPt, volíme pomocí ALT-F1 Check okno, vyhledáme klávesou kurzoru tu zprávu, kterou chceme přečíst a označíme ji pomocí klávesy SPACE (mezerník). Chceme-li zprávy číst, zadáme ENTER a pak už jen čekáme, až se zpráva objeví. Toto lze libovolně opakovat. Chceme-li přečíst jen jeden údaj, stačí najet barevným pruhem na tento údaj a zmáčknout ENTER. Na přání může být seznam dělen také na jednotlivé rubriky, čímž se je přehlednější, protože stejně se zajímáme povětšinou jen o některou rubriku. Nachází-li se v BBS Menu ještě jeden seznam a nový seznam je přijímán, ukáže se dotaz starý seznam zrušit ano/ne/přerušení. Zvolíme-li ANO, pak se starý seznam zruší a je nahrazen novým příspěvkem. NE připojí nový příspěvek ke starému seznamu. Přerušení přeruší funkci a zabrání vyslání příkazu CHECK nebo LIST.

6.2 Funkce DieBox List

Funkce LIST má v principu stejnou funkci jako funkce CHECK. Toto menu ale funguje jen s Mailboxem. K seznamu lze přiřadit pouze jednu rubriku. Použití této funkce vypadá takto:

  1. CONN Mailbox
  2. Nalistovat příslušnou rubriku (čti info o příkazech boxu)
  3. Jakmile je přijat celý seznam a objeví se PROMPt boxu, zvolíme pomocí ALT-F2 funkci LIST, vybereme kurzorem příslušné zprávy ke čtení a označíme mezerníkem. Pro přečtení zadáme ENTER a pak už jen čekáme na zprávy. Toto lze libovolně opakovat. Chceme-li přečíst jen jednu zprávu, stačí nastavit barevný pruh na tento údaj a přímo zmáčknout ENTER.

6.3 Fukce Find

V BBS menu stejně jako ve funkci DieBox list můžeme například nechat vyhledat volačky. K tomu stačí zmačknout ALT-F nebo stisknout pomocí myši odpovídající IKONU a pak hledaný pojem napsat do okénka. Jakmile je řádka s hledaným pojmem nalezena, označí ji GP barevným pruhem. Novým zadáním ALT-F a potvrzením nového pojmu pomocí ENTER hledání pokračuje na aktuální pozici kurzoru. Je-li však zadán hledaný pojem nový, začíná GP s hledáním vždy od začátku seznamu, nezávisle na pozici barevného pruhu.

6.4 Problémy při rozeznávání seznamu

Vyvstávají bohužel vždy problémy s rozeznáváním mail seznamu. Většinou k tomu dojde, jakmile je u Mailboxu instalována nová verze Softwaru. U FBB BBS mně napadlo, že formát seznamu je přímo závislý na právě nastaveném jazyku. Dojde-li při vyhodnocování seznamu k problémům, napište mi prosím krátkou zprávu (Mail) a s ním pošlete i výřez seznamu, abych mohl GP na to přizpůsobit.

U Baycom Boxu je možno formát seznamu přizpůsobit podle vlastního přání. Při standardním nastavení je DieBox kompatibilní a seznam je GP programem bez problému poznán. Možná že fungují také jiné nastavené formáty. To se dozvíme, když si to vyzkoušíme.

6.5 Import seznamu z editoru

V nastavení BBS Menu a seznamového okna existuje od verse 1.60 jedna funkce, pomocí které můžeme importovat seznam z editoru do BBS Menu, příp. do seznamového okna. K tomu je potřeba nahrát soubor, který obsahuje příslušný CHECK list, do editoru a zvolit v BBS Menu (příp. okénku funkcí) vložení z editoru. Nalezené příspěvky v editoru budou připojeny k event. již existujícím príspěvkům. Chceme-li staré příspěvky zrušit, musíme to provést ručně vyvoláním funkce ALT-F4. Nové funkce pro změnu referenčního kanálu, případně rubriky, by měly být jasné.

7 GP editor

Tento malý editor je jednoduchým nástrojem pro zpracování krátkých textů jako např. konfiguračních nebo informačních souborů NEWS.GPI nebo CTEXT.GPI. Obsluze nenabízí žádný zvláštní komfort, ale přesto jsou zde všechny podstatné funkce k dispozici. Hlavní výhodou je možnost editovat nějaký text bez opouštění programu GP. Velikost jeho paměti lze nastavit v konfiguračním souboru dle vlastního přání. Je 80 znaků na řádce. Minimum je 40 řádků, maximum 780 řádků (asi 64kB). Editor může pracovat ve dvou módech. Mód vsouvání odsunuje vše, co je vpravo od kurzoru, směrem doprava a daný znak vsouvá na tím uvolněné místo. Opticky je tento mód zviditelněn polovičním kurzorem, zatímco v přepisovacím módu je kurzor celý. Oba módy přepíná klávesa INSERT.

Při použití GP editoru je třeba rozlišovat mezi textovou a obrazovkovou řádkou. Obrazovková řádka může mít nejvýše 80 znaků a obsahuje ty znaky, které vidíme na obrazovce, zatímco textová řádka se může skládat i z několika obrazovkových řádek a je tím, co se po nahrání souboru objeví na jednom řádku. GP editor je schopný zpracovat textové řádky až s 255 znaky. Ty však budou rozděleny do několika obrazovkových řádků po 80 znacích. Chcete-li uložit víc než 80 znaků na řádek, budou ignorovány. Délku textového řádku lze upravit v menu nastavením zlomu řádku. Pro editování textu stiskněte klávesu ALT-L a zadejte název souboru. Chcete-li zaznamenat soubor, který na disketě/HD ještě není, stiskněte také prostě ALT-L, udejte název nového souboru a na otázku, zda mají být soubor uložen, odpovězte ANO.

8 Seznam MH (ALT-H)

GP uchovává interní MH seznam, který obsahuje seznam 40 naposled slyšených stanic. Tento se vyšle k prostistanici dálkově řízeným příkazem //MHeard. MH seznam obsahuje informace z monitor kanálu a průběžně zachycuje nejnovější stav, pokud je monitor zapnut (Monitor příkaz TNC nesmí být N). MH seznam nabízí možnost vyzkoušet, zda poslouchané volačky jsou již zaneseny v souboru NAMES.GP. Stačí najet inverzní řádkou na volací znak a zmáčknout ENTER. Je možno provést i myší, funkce je stejná jako u BBS menu.

9 QSO špion

Od verse 1.50 nabízí GP možnost odečítat selektivně jednotlivá spojení jiných stanic na kanále. Příslušná data se zaznamenají ve vlastním okně. Takto lze odposlouchávat až 10 cizích spojení, pokud je dostatek místa v paměti pro textové buffery ve SPY oknech. Velikost textového bufferu se dá v konfiguračním souboru nastavit pomocí příkazu Spybuffer, maximální počet oken špiona pak pomocí MaxSpy.

9.1 Vyvolání spojení ke společnému čtení

Chceme-li odečítat nějaké cizí spojení, přepneme se nejprve do MH seznamu. Dále buď myší kliknout na ikonu SPY nebo zmáčknout ALT-S. V okénku se objeví výzva PROSÍM ZVOLTE QSO. Nyní můžeme z MH seznamu vybrat příslušné spojení QSO tak, že na něj najedeme barevnou řádkou a zmáčkneme ENTER nebo použijeme myš. Následuje otázka, zda QSO chceme i uložit. Odpovíme-li ANO, můžeme do dalšího vkládacího okénka zadat název, pod jakým bude sledované spojení ukládáno do souboru na HD. GP nabídne nějaké standardní jméno. Chceme-li ho použít, stačí zmáčknout ENTER. Pak GP již skočí do okna, v němž nahrávané QSO probíhá. Ukončit QSO špiona můžeme buď tak, že v dočasném okénku stiskneme ALT-K nebo ťukneme na ikonu Kill Spy. QSO můžeme z MH seznamu odstranit také tím, že stiskneme ALT-K nebo ťukneme na ikonu Kill Spy a pak zvolíme požadované QSO.

Jestliže je v MH seznamu zanesen i protisměr zvoleného QSO, je i toto automaticky označeno a v okně špiona se pochopitelně ukazují data obou směrů (v odlišných barvách). Není-li protisměr při aktivování QSO špion slyšet, není v MH seznamu a GP napíše a označí jen jeden směr. Je-li slyšet protisměr v pozdějším časovém údaji, může být dodatečně vyvolán ke společnému čtení. GP v tomto případě rozezná automaticky, že je právě společně čtena druhá polovina QSO a neotevře špion okno nové, ale přiřadí jej k příslušnému existujícímu oknu.

9.2 Špion okno

V tomto okně se ukazují přenášená data poslouchaného spojení QSO. Jestliže jsou slyšet oba směry, pozná to GP automaticky a v okénku označuje oba směry rozličnými barvami. Která volačka se označí jakou barvou závisí na tom, který směr byl z MH seznamu zvolen.

PŘÍKLAD:
Zvolili jsme v MH-seznamu QSO DB0SG - DH1DAE, pak se ve špion okně objeví data DB0SGL v barvě popředí a data DH1DAE v barvě inverzní (SpyInverzAttr). Ve stavovém okně se jednak objeví QSO, které je v tomto okénku čteno a jednak číslo naposledy čteného AX.25 paketu. U AX.25 protokolu jsou pakety číslovány, aby při eventuální přenosové chybě mohl být daný chybný paket opakován. Číslování se děje v intervalu 0 až 7 (z tohoto důvodu může Maxframe parameter v TNC být také jen maximálně 7). Číslování se přirozeně vztahuje vždy jen na jeden směr.

9.3 Automatický QSO špion

Od verse 1.60 lze nastavit, aby GP automaticky ukládal na HD určitá spojení QSO. Tato jsou automaticky uložena do paměti v SPY seznamu. Pro každé QSO se zakládá nový soubor. Jeho jméno se generuje z volačky s příponou postupně 000 až 999, např. DH1DAE.000. Je-li zachycen Info rámec některé stanice, která má být automaticky špionována, je automaticky nastartován nový QSO špion, pokud je nějaký volný. Spojení QSO je pak ukládáno na HD tak dlouho, dokud není přijat DISC, DM- nebo UA- paket dané stanice nebo její protistanice. V tom případě se QSO špion opět automaticky zavře a okno je k dispozici pro nové spojení QSO.

Která QSO mají být automaticky špionována, můžeme nastavit pomocí příkazů AutoSpy a NoAutoSpy v souboru CONFIG.GP. Parametrem AutoSpy zajišťujeme, které volačky mají být automaticky ukládány, parametrem NoAutoSpy ty volačky, které tam být nemají. Pod NoAutoSpy by měla být v každém případě uvedena vlastní volačka, protože zaznamenávat vlastní QSO moc smyslu nemá. U obou parametrů se dá definovat až 10 údajů, které je potřeba oddělit čárkou. Přitom se nemusí jednat přímo o volačky, ale může to být libovolný výsek z Monitor okna. Pokusy při vývoji této funkce ukázaly, že je praktické hledací kritéria volit na klíčová slova fm a to. Bezpodmínečně je třeba dodržovat psaní velkých a malých písmen stejně tak jako polohu znaku mezery!

POZOR! V normálním průběhu jsou ukládána na HD jak normální QSO tak i UI pakety (to znamená majáky nebo třeba Flexnet hledání). U UI paketu ale neexistují DISC pakety, takže se QSO špion otevře, ale už nikdy nezavře. Proto je dobré parametru NoAutoSpy zadat klíčové slovo ctl UI (viz příklad).

Příklad 1 - máme zaznamenat všechna spojení mezi DB0SGL a DB0FN, avšak žádné QSO, které se uskuteční s DH1DAE:
AutoSpy = fm DB0SGL, fm DB0FN
NoAutoSpy = DH1DAE

Příklad 2 - máme zaznamenat všechna spojení, která budou s jakoukoli DB0 stanicí, ale žádné QSO s DH1DAE ani UI pakety:
AutoSpy = fm DB0
NoAutoSpy = DH1DAE, ctl UI

Příklad 3 - máme zaznamenat QSO mezi DB0SGL a DB0FN, avšak jen spojení od DB0FN bez SSID, nikoli QSO DB0FN-1, DB0FN-2 až DB0FN-15:
AutoSpy = DB0FN , DB0SGL
mezera za slovem DB0FN je důležitá, protože tím GP bude reagovat pouze na rámce od DB0FN bez SSID

Doporučujeme při použití automatických QSO špionů pravidelně vygenerované soubory promazávat, jinak se lehko ztratí přehled. Ale doporučuje se jej užívat, pokud to ušetří například hledání nebo stahování dat v Mailboxu.

POZNÁMKA: 7+ soubory se dají zpracovat i ze SPY souboru bez problémů pomocí programu 7+ (přirozeně pokud nebyly v zápisu chyby slyšitelnosti dané stanice). Kdo nezná, měl by si prostudovat dokumentaci k programu 7+. Nabízí některé zajímavé funkce…

9.4 Možné problémy

QSO špion funguje bez problémů, jen když slyšíme dané stanice (příp. nód) bezvadně a každý paket. Nemůžeme-li náš objekt vždy správně přijmout, může nastat případ, že ve špion okně některé části spojení chybí nebo jsou zobrazeny ve špatném pořadí.

10 Autorouter

Autorouter nám pomáhá konektovat známé stanice, aniž bychom museli zadávat kompletní cestu nebo se ručně propracovávat přes nódy. Předpokladem je ovšem, že cesta k příslušné stanici je známá, stále funkční a že byla zaznamenána v souboru NAMES.GP. Řádky v souboru mají vždy následující syntaxi:

TYP>CALL NAME; PFAD

nebo

TYP>IDENT:CALL NAME; PFAD

Důležité je správné zadání TYPU, neboť podle něj GP rozezná, které akce mají být provedeny a které nikoliv. Tak může být funkce CHECK a LIST použita jen u mailboxu, zatímco zpráva může být pomocí dálkově řízeného příkazu //n Text zaslána jen do těch kanálů, které jsou spojeny s jinou koncovou stanicí. Jméno stanice může obsahovat prázdný znak a může být teoreticky libovolně dlouhé, ale v programu se však pracuje jen s prvními 22 písmeny. Volačka a údaje TYPU musí být psány velkými písmeny, viz níže uvedené příklady. Je-li příslušná stanice dosažitelná přímo bez nódů, pak je cesta vynechána, jinak musí obsahovat všechny nutné nódy po cestě.

DULEŽITÉ: Poslední zápis musí mít v každém případě VŽDY syntaxi TYP>CALL a nesmí obsahovat žádný IDENT! Typ může obsahovat následující písmena:
 

B Mailbox (např.: B>DB0SGL)
D L2 nód (např.: D>DB0ID)
F Flexnet nód (např.: F>DB0FN)
N NetRom nód (např.: N>DB0EAM)
! jako N, zde je nutno použít příkazu C!
T Terminál, konečná stanice (např.: T>DH1DAE)

Je-li konečná stanice použita i jako digipeater (opakovač), pak GP generuje automaticky příslušný příkaz Remote, tedy //C až . Podle typu označení rozezná GP, jakým způsobem musí konektovat jednotlivé stanice. Zadání cesty vypadá asi takto:

T>DH1DAE Ulf; D>DB0NWS D>DB0FN T>DH1DAE
V tomto případě vysílá GP na TNC příkaz C DH1DAE DB0NWS DB0FN.

Je-li však v cestě k dispozici ještě jeden N> nebo F> nód, např.:

T>DH1DAE Ulf; N>DB0HSK F>DB0DOZ D>DB0FN T>DH1DAE
pak vypadá konekt trochu jinak. Teď bude nejdříve konektován nód DB0HSK, pak bude vyslán příkaz C DB0DOZ a nato příkaz C DH1DAE DB0FN.

Následující příklad demonstruje použití typu !:

T>DF3VI Patrick; D>DB0FN-9 !>DB0II !>ON5PL !>ON5ZS F>LX0PAC D>DB0HOM
GP generuje pouze následující konnekt sekvenci: C DB0II DB0FN, C! ON5PL, C! ON5ZS, C! LX0PAC, C DF3VI DB0HOM

Ident může např. vypadat takto:

F>SIEGEN:DB0FN Digi Siegen
T>ULF:DH1DAE Ulf; D>SIEGEN T>DH1DAE

Můžeme nastavit jen DH1DAE nebo ULF a GP generuje příkaz konektu: C DH1DAE DB0FN.

10.1 Rekurzivní zápisy cest

V seznamu stanic nemusí být zanesena kompletní cesta ke konkrétní stanici, ale může být založena na ostatních již známých cestách.

Příklad:

F>DB0FN Digi Siegen
F>DB0WST Netzknoten West; F>DB0FN F>DB0WST
F>DB0ME Digi Solingen; F>DB0WST F>DB0ME
B>DB0SGL Mailbox Siegen; F>DB0FN B>DB0SGL
B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ

Úplná cesta k DB0IZ se sestaví např. z cesty k DB0ME a k DB0WST. Tím je dána při konektu automaticky následující cesta:

F>DB0FN F>DB0WST F>DB0ME B>DB0IZ

Použití rekurzivního zápisu cesty má dvě výhody:

  1. Musíme méně vyťukávat
  2. Seznam cest se stává variabilnějším, jestliže určitý Digi vypadne nebo když vznikne nová linka, stačí změnit zápis jedné cesty.

10.2 Autorouting přes SP gateway

Použije-li se v některé cestě nějaká linka přes SP gateway, kdy za volačkou musí být udáno jestě číslo portu, dá se toho docílit jednoduchým trikem, a to přes Dummy nód.

Příklad:
DL9ZZZ je SP gateway, která je na Portu 0 na 70 cm a Portu 1 na 2m pásmu. Stanice je na 2m pásmu a chce konektovat DB0XYZ na 70 cm pásmu. Příslušný příkaz konektu by musel tedy znít //C DB0XYZ-0.

Zápis řádku v souboru NAMES. GP pak vypadá takto:

N>DB0XYZ Testdigi; T>DL9ZZZ D>0 N>DB0XYZ

GP konektuje nejdříve DL9ZZZ a vysílá příkaz //C DB0XYZ-0 (jestliže DL9ZZZ konfiguroval svou Gateway jako Node, můžeme místo T>DL9ZZZ napsat také N>DL9ZZZ). Tento trik se může použít nejen u SP gateway, ale například také u Baycom nódu, musí-li tam být udáno nějaké číslo portu.

10.3 Několik poznámek k AUTOROUTERu

Jak jste si již všimli, AUTOROUTER vyhodnocuje příslušná konekt hlášení, aby sdělil skutečné koncové uzly. Vzato čistě technicky je takový způsob AUTOROUTE docela nesmyslný, ale při současné síti Packet radio jinak není možný. Lepší ROUTING bude v každém případě přebírán od Flexnet Digipeatru a z toho důvodu by měl být využíván tento ROUTING jak jen to je možné. Při Flexnet Digipeateru může být oznámeno, který digi může být k dispozici přes Flexnet Autorouting. Příkaz, kterým může být takový seznam vyvolán je D.

10.4 Spravování QRG (jen pro multiport TNC)

Od verze 1.50 může GP obhospodařovat více portů (ne TNC). Více portů např. nabízí Baycom USCC karta ve spojení s TFPCX od verse 2.00 nebo moderní TNC jako FALCon nebo TNC 3. Aby GP poznal, na kterém portu se připojit, příp. na kterém portu běží nějaké spojení (QSO), musíme mu říci, na kterém portu je jaký nód a na které frekvenci se nachází. K tomu slouží příkaz PORTx, při čemž x je číslo mezi 0 a 8. Syntaxe pro tento příkaz je:

PORTx = <digi>, <qrg>

Příklad:
Používám DB0FN jako nód. Pracuje na frekvenci 430.625 MHz a vysílač je zapojen na Port 0.

Pak příslušný záznam zní:

PORT0 = DB0FN, 430.625

DULEŽITÉ: Na jeden port může být přiděleno více kmitočtů, ale nikoli obráceně. GP bere vždy automaticky první záznam portu, který patří pro zvolený kmitočet. Kdyby přesto bylo přiděleno více portů k jednomu, musíme údaje o kmitočtu zadat rozdílně, např. použitím ", " místo "." jako oddělení mezi MHz a kHz údaji. Ale protože ve staničním deníku nemusí být udána přesná frekvence a stačí jen pásmo, jsou ještě další možnosti k rozlišení. Pracuje-li nód s dvěma rozdílnými SSID na jedné frekvenci, např. protože pracuje s rychlostí 1200Bd i s 9600Bd, pak mu musíme také přiřadit záznam o portu.

Příklad:
DB0FN vysílá na QRG 430.625 s 1200Bd i s 9600Bd. Na portu 0 je připojen modem s 1200Bd a na portu 3 je připojen modem s 9600Bd.

Chceme-li pracovat s oběma rychlostmi, musíme integrovat do souboru NAMES.GP následující:

PORT0 = DB0FN, 430.625
PORT3 = DB0FN-9, 430, 625
čárka místo tečky je úmyslně

Chceme-li odstartovat spojení na 9k6 portu, musíme udat QRG 430, 625, naproti tomu chceme-li pracovat přes 1k2 port, musíme udat QRG 430.625. Tento případ by se měl ve skutečnosti vyskytovat jen zřídka, neboť kdo by chtěl pracovat na 1K2 portu, když může použít také 9K6?! Při použití multiportní TNC je bezpodmínečně nutný záznam portu. Jinak skončí pokus o spojení přes neznámý kmitočet chybným hlášením. Záznam portu není nutný, pokud multiportní TNC nepoužíváme.

10.5 Kmitočtově závislé podmínky autokonektu

Máme-li v dosahu více nódů a měníme-li proto častěji vstup do sítě, musíme většinou také měnit některé údaje v NAMES.GP a přizpůsobit je současnému nódu. Abychom to nemuseli dělat ručně, můžeme od verse 1.50 do NAMES.GP vestavět kmitočtově závislé IF podmínky. Způsob fungování přitom je v principu stejný jako u IF podmínek v CONFIG.GP, jenom je zde rozhodující údaj kmitočet QRG. Použití je jednoduché a nejlépe lze vysvětlit na příkladu:

Mám možnost pracovat jak přes DB0FN tak i přes DB0NWS.
Pak může soubor NAMES.GP vypadat např. takto:

PORT0 = DB0FN, 430.625
PORT1 = DB0NWS, 433.775
<IF 430.625>
B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>DB0FN B>DB0SGL
F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>DB0FN F>DB0ME
<END>
<IF 433.775>
B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>DB0NWS B>DB0SGL
F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>DB0NWS F>DB0ME
<END>
T>DG9EP Walter; F>DB0ME T>DG9EP
B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ

Pracujeme-li jenom přes DB0FN, vypadá cesta k DG9EP např. takto:

D>DB0FN F>DB0ME T>DG9EP

Pracujeme-li naproti tomu přes DB0NWS, měni se cesta automaticky na:

D>DB0NWS F>DB0ME T>DG9EP

Používáme-li (jako v uvedeném příkladu) hierarchické seznamy cest, nemusí být všechny závislé na jedné IF podmínce, ale jenom jejich části, která se mění změnou použitého nódu. Ve shora uvedeném příkladu je např. cesta od DB0ME vždy stejná, proto je potřeba cestu změnit jen do DB0ME, ale ne cesty, které vedou od DB0ME dál.

10.6 Makro %DIGI%

Toto makro je zajímavé jen při multiportním provozu. Program GP jej nahrazuje při hledání cesty přes volačky nódů, které jsou přiřazeny právě aktivnímu portu. Použijeme-li Autorouter nódu, je tím mnoho ulehčeno při sestavení seznamu cest.

Příklad:

PORT0 = DB0FN, 430.625
PORT1 = DB0NWS, 433.775
B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>%DIGI% B>DB0SGL
F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>%DIGI% F>DB0ME
T>DG9EP Walter; F>DB0ME T>DG9EP
B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ

Tento příklad odpovídá funkci příkladu uvedenému v kapitole 10.5. Použitím tohoto Makra mohou být v tomto případě vypuštěny ukazatele IF.

10.7 Registrace volaček do seznamu během konektu (ALT-N)

Chceme-li převzít do NAMES.GP právě připojenou stanici, můžeme to udělat editací tohoto souboru. Lze to ale provést jednodušeji, jestliže zmačkneme ALT-N a vložíme jméno stanice. GP pak stanici uloží do paměti na konec souboru NAMES.GP. Tímto způsobem se dají velice jednoduše sestavovat hiearchické cesty, když se konektujeme od nódu k nódu a pokaždé použijeme funkci ALT-N. Tuto metodu mohu doporučit ovšem jen při TheNet kompatibilních nódech, protože autorouting FlexNetu kompatibilních nódů zpravidla funguje lépe než seznam cest v NAMES.GP.

11 Setup funkce (ALT-U)

GP nabízí možnost měnit za provozu některé programové parametry. Jde např. o nastavení barvy či o aktivování nebo deaktivování dálkového řízeni pro QSO kanál, atd. Jednotlivé body menu mohou být navoleny buď klávesou kurzoru a ENTER nebo dvojitým stisknutím levého tlačítka myši. Při skončení GP pomocí ALT-X jsou uložena všechna nastavení tohoto menu do souboru CSTAT.GPB a při dalším startu si GP znovu tyto hodnoty načte. Pro každý kanál existuje vlastní setup, který není tak rozsáhlý jako u Mailbox seznamu, editoru, MH seznamu nebo monitoru

11.1 Změna barev

Po volbě odpovídajícího menu lze měnit barvy. Okno výběru nabízí tři možnosti a lze tuto změnu provést tlačítky šipek vlevo nebo vpravo. Odpovídající barvy jsou představovány v malém okně. Zvolíme-li barvu podle přání, v menu potvrdíme změnu zmačknutím ENTER. Výběr barev lze kdykoli přerušit pomocí ESC. Pokud chcete, aby nové nastavení barev bylo připraveno i pro příští použití, musíte nastavení změnit i v souboru CONFIG.GP.

11.2 Dálkově řízený prompt

Tento bod menu určuje tvar promptu, který je vysílán po provedení dálkově řízeného příkazu k protistanici. prompt se ovšem vyšle jen tehdy, je-li aktivován prostřednictvím dálkově řízeného příkazu //PRompt ON. Prompt může obsahovat všechna makra, která jsou rovněž používána v souborech *GPI. Toto platí pro všechny QSO kanály.

11.3 Dálkové řízení zap/vyp

Bod menu dálkové řízení ukazuje současný stav dálkového řízení.K zapnutí nebo vypnutí dálkového řízení stačí na tento bod ťuknout myší nebo stisknout ENTER. Toto nastavení platí jen pro aktuální kanál.

11.4 Vkládání textového bufferu

Tento bod menu slouží k vypnutí funkce BACKUP, která aktuální obsah obrazovky Scroll buferu při opuštění GP ukládá na HD a při novém startu znovu načte. Proti ostatním údajům o nastavení není tato hodnota ukládána na HD, ale při novém startu GP se čte ze souboru CONFIG.GP.

11.5 Echo

Tento bod menu zapíná nebo vypíná místní Echo. Při pozici ON se ukáže mnou vysílaný text i na obrazovce aktuálního kanálu. Je-li nastaveno OFF, je při vysílání text potlačen a ukazuje se jen text přijímaný od protistanice. Toto nastavení platí jen pro aktuální kanál.

11.6 RX klick

Pod názvem RX klick se rozumí akustický signál, který upozorňuje na přijímaný text. Tento parametr může mít 3 hodnoty:

Toto postavení platí pro všechny kanály.

11.7 Přerušení řádky

Tento parametr stanoví maximální počet znaků na řádce. Při convers módu např. by se tato hodnota měla stanovit na 65, jinak standardně na 80 znaků na řádce. Toto nastavení platí jen pro současně zvolený kanál.

11.8 Délka paketu

Stanoví, kolik znaků smí maximálně obsahovat jeden AX.25 paket. Máme-li např. relativně špatné spojení k některému nódu, neměla by být tato hodnota příliš vysoká, protože při krátkých paketech je šance bezchybného přenosu vyšší než při dlouhých. Příliš malá hodnota by ale také neměla být, protože pak potřebujeme mnoho paketů, abychom zprávu předali. Toto nastavení platí pro všechny QSO kanály.

11.9 Softscroll

Přepíná Softscroll funkci. Bližší najdete v kapitole 14. Nastavení platí pro všechny kanály.

11.10 Code AutoSave

Zapíná a vypíná funkci AutoSave pro 7plus a LCplus soubor. Toto nastavení platí odděleně pro každý QSO kanál. Bližší informace viz 5.3.5.

11.11 Menu majáku

Tento bod menu najdeme pouze v okénku monitoru. Řídí vysílání majáku. Může být udáno, jaký text majáku má být vysílán a na jakou cílovou adresu má být poslán. Může to být i přes nód. Toto je třeba zadat odpovídajícím způsobem v cílové adrese. O bodu menu Periode (minuty) není třeba se zmínit. Příklad je uveden v originálním textu.

DULEŽITÉ: abychom neužitečně nódy a kmitočty nezatěžovali, měla by být funkce majáku zapínána jen ve zvláštních případech, např. když jsme na portablu. Zpravidla maják nepotřebujeme.

Příklad:
Jako text majáku chceme mít DH1DAE/p in Siegen a jako cílová adresa ALL.

Pokud vložíme periodu 5 minut, vysílá GP každých 5 minut následující:

fm DH1DAE to ALL ctl UI^ pid F0
DH1DAE/p in Siegen

Pokud vložíme, aby cílová adresa byla ALL DB0FN, uvidíme následující:

fm DH1DAE to ALL via DB0FN ctl UI^ pid F0
DH1DAE/p in Siegen
fm DH1DAE to ALL via DB0FN* ctl UI^ pid F0
DH1DAE/p in Siegen

11.12 Rozdělovací čára mezi oknem QSO a oknem monitoru

Pro jednotlivé funkce, které by mohly být častěji používány, existují dodatečně v Setup menu vypínače, které mohou být pomocí myši zapínány nebo vypínány. Symboly vypínačů jsou většinou dostatečně jasné, proto jen krátké vysvětlení:

QRG: xxxxxxx Frekvence, uvedená v deníku
CT: xxxxxxxx Volba konekt textu (viz 5.11)
[->ü Německé přehlásky zap/vyp
Echo Echo zap/vyp (viz 10.5)
<schody>/<čára> Softscroll zap/vyp
<Nota> Pípnutí (Ctrl-G) zap/vyp
7+ 7plus autosave zap/vyp (viz 5.3.5)
Remote Dálkové ovládání zap/vyp
BIN-RX AutoBin ukládání do souboru zap/vyp
BIN-TX AutoBin vysílání zap/vyp
ScrLock Zadržuje TNC dotaz na stávajícím kanále. Oproti dřívějším verzím GP, kde se tento vypínač uplatnil na všechny kanály současně, působí nyní pouze na stávající kanál. Je proto nutno tuto funkci vypnout. Jestliže je tímto způsobem zadržen kanál, je současná volačka v menu seznamu znázorněna kurzorem.

12 DOS Shell

Vyvolání této funkce nám umožňuje zadávat příkazy DOSu, aniž bychom museli ukončit GP. Chceme-li se do GP vrátit, musíme dát příkaz EXIT a potvrdit klávesou Enter. V souboru CONFIG.GP by se měl objevit příkaz TNCDOS = M N, který zarazí výpis monitoru, jinak vzniká nebezpečí, že TNC přeteče nevyzvednutými monitorovanými informacemi. Kromě toho, jestliže vypneme monitoring M N, ztratíme možnost použití QSO špiona.

13 Použití myši

Je-li k PC připojena myš a ovladač je natažený, GP to automaticky pozná a umožní všechny ikonky i menu volit myší. Obsluha myši je zcela jednoduchá. Při volbě ikonky nebo funkce menu, najeďte ukazatelem myši na daný objekt a stiskněte a opět pusťte levé tlačítko myši. Jestliže jsme nechtěně zvolili jiný objekt, pak při stisknutém tlačítku přemístěte ukazatel pod ikonku nebo okénko v menu a potom teprve pusťte tlačítko. Stejně funguje myš i v menu CHECK a LIST. Jestliže jsme omylem stiskli levé tlačítko myši, pak při stisknutém tlačítku najeďte na SCROLL pruh a teprve potom tlačítko pusťte. V těchto menu má svoji funkci kromě levého tlačítka myši i tlačítko pravé. Funguje při stisknutí stejně jako mezerník SPACE, kterým si můžete označit různé záznamy. Nejlepší ale je, když si všechny funkce myši vyzkoušíte sami.

13.1 Rolovací pruh (ScrollLock)

U všech textových oken je po jejich pravé straně vidět scrolovací pruh, ukazující aktuální výřez obrazovky ve vztahu k celému Scroll bufferu. Pomocí myši můžete scrolovat po řádcích nebo stránkách nahoru či dolů. K řádkovému scrolování stačí stisknout obě šipky. Chcete-li naopak scrolovat celou stránku, musíte stisknout azurově zbarvený pruh pod nebo nad pozičním pruhem. Chceme-li zobrazit libovolný výřez obrazovky, lze stisknout poziční pruh a při stisknutém tlačítku myši najet na požadovanou pozici. Scrolovací pruh lze také vymazat a tím získat 80 sloupců. Provádí se to pomocí kombinace kláves ALT-B nebo kliknutím na B scrolovacího pruhu.

14 Parametry příkazové řádky

GP umožňuje měnit parametry příkazové řádky, jež ovlivňují start programu. Výzva se uskutečňuje následujícím způsobem:

gp <parametr1> <parametr2>

příp.

gp286 <parametr1> <parametr2>

14.1 Parametry /e a /v

Tento parametr zapíná EGA nebo VGA mód, aniž si všímá nastavení v souboru CONFIG.GP.

gp /e

příp.

gp286 /e

přepíná GP do EGA módu (640x350).

 

gp /v

příp.

gp286 /v

přepíná GP do VGA módu (640x480)

14.2 Parametr /h

Pomocí tohoto parametru lze startovat GP bez inicializace host módu. TNC se musí ovšem již nacházet v host módu, jinak by došlo k přerušení programu. Pro normální provoz však GP tyto parametry nepotřebuje, protože pozná, zda se TNC už nachází v host módu nebo ne.

14.3 Parametry /NOXMS a /NOEMS

GP rozezná zcela automaticky, zda je v PC paměť XMS nebo EMS a tam nasměruje přijímací buffery a ostatní údaje, aby tím šetřil prostor normální dolní paměti DOSu. Pokud hrozí nějaké problémy, může se GP určit, aby nepoužil žádnou doplňující paměť, ikdyž je v PC přítomna. Problémy se např. mohou vyskytnout při použití XMS (HIMEM.SYS), jestliže je nahrán TFPCX. U pomalejších počítačů použitím GP na XMS může dojít při TFPCX k příjmovým problémům a provoz PR se tak značně ztíží. V takovém případě je lépe XMS nepoužívat vyvoláním parametru /NOXMS. Parametr /NOEMS analogicky brání použití paměti EMS.

14.4 Parametry /XTBO a /ATKBO

Tyto parametry jsou uvažovány pro případ, kdy nefunguje automatické rozpoznání klávesnice. Aby šlo použít funkčních kláves F11 a F12, musí GP používat speciální funkce BIOSu, které kupř. na počítačích XT neexistují a tím dochází k potížím. V normálních případech GP klávesnici pozná ihned, ale přesto může dojít k potížím, protože PC nejsou přece jen zcela kompatibilní. Kdyby došlo k potížím v přepisovacím okně, že se stále objevují nějaké znaky, aniž je jakákoli klávesa stisknutá, pak je dobré zadat GP parametr /XTKBD. Máte-li naproti tomu klávesnici s F11, F12, ale GP na ně nijak nereaguje, zkuste zadat parametr /ATKBD.

14.5 Parametr /3MOUSE

GP v normálních případech podporuje pouze levé a pravé tlačítko myši. Jestliže ale máme myš se třemi tlačítky, pak funkce prostředního tlačítka odpovídá funkci ALT-Z. Pro tento případ však musíme GP sdělit, že jsme připojili třítlačítkovou myš zadáním parametru /3MOUSE.

14.6 Parametr /NOFIFO

Od verze 1.50 podporuje GP také UART 16550, který má uvnitř 16 bytový datový buffer <FIFO>. Tím jsou umožněny větší přenosové rychlosti, aniž by docházelo ke ztrátám znaků (nedochazí k přerušování). Dokonce na 286 je možné přenášet až 115200 baudů, ovšem za předpokladu použití odpovídajícího TNC <FALCon nebo TNC3 >. GP zcela automaticky pozná, je-li inicializován 16550A, nebo zda se u použitého UARTu jedná o běžný typ. Parametrem /NOFIFO lze toto automatické rozpoznávání vypnout a tím GP nezaktivuje FIFO.

14.7 Parametr /CHECK

Tímto příkazem je GP dán pokyn k tomu, aby se podíval po nějaké změně svého kódu. Pokud takovou našel, přestane hledat a nález oznámí. V tomto případě svůj počítač ihned proveřte na možnou přítomnost viru. Počítač na chvilku vypněte, počkejte a opět zapněte. Nyní vložte disketu s antivirovým programem. Pak můžete prověřovat HD na přítomnost virů a viry odstranit. V v každém případě si předem připravte nezavirovanou disketu, kterou zajistěte ochranou proti zápisu. Viry se objeví vždy, když je nejméně očekáváte.

14.8 Parameter /KISSOFF

Tímto příkazem je dán počítači pokyn, aby v případě, že je zapnut Kiss mód, jej při startu vypnul.

15 Softscroll

Zvláštností GP je, že umožňuje přepnutí mezi normálním a pomalým scrolovaním. Softscroll pomalé znamená, že celkový text na obrazovce nebude scrolován o jednu textovou řádku, tj. 8 případně 16 grafických řádek, ale o 4, případně 8krát dvě grafické řádky nahoru. Tím je vyvolán efekt pomalého scrolování, který umožňuje snadnější čtení textu. Toto pomalé scrolování má však i svůj nedostatek, že poměr rychlostí scrolování k úseku obrazovky, který je třeba scrolovat, je příliš malý. Tato ztráta rychlosti vzniká enormním množstvím dat, která u obrazovky 80x40 znaků (u velkých písmen 80x20 znaků) v každém případě představuje 102400 bytů. Toto množství paměťových míst je u pomalého scrolování nutno pro jednu řádku 4krát posunout, tj. Softscroll jedné řádky malých znaků musí být posunut o 409600, při řádce velkých znaků dokonce o 819200 znaků. V takovém případě pomůže jen rychlejší počítač. Není špatný ani 80386. Přesto dochází k tomu, že při velkém monitoringu TNC to nestačí a paměť přeteče. Proto doporučuji, aby Softscroll byl používán jen ve spojení s použitím zmenšeného okna, protože tím dochází k podstatnému úbytku množství zpracovávaného textu.

Bohužel u většiny VGA karet, které jsou programovány převážně hardwarově, dochází při aktivaci Softcsrollu k poruchám, protože není zaručena stoprocentní kompatibilita se standardem VGA. Problémy nastávají zejména u SVGA karet. Kdyby se stala porucha, při které by byla obrazovka vymazána, můžete to napravit tím, že na chvíli odskočíte do DOS Shellu a potom se EXITem vrátíte zpět do GP. Abychom Softscroll odstavili, je třeba ihned po startu obrazovky stisknout ALT-U, aby naběhlo Setup menu.

16 Co je to HOST mód u TNC2

Jistě jste si říkali, co to ten HOST mód je, když se o něm při provozu některých terminálových programů stále mluví? HOST mód je druh provozu na TNC2, při kterém výměna údajů mezi počítačem a TNC probíhá malinko jinak. V tomto režimu funguje terminálový program jako HOST (z angl. hostitel) a TNC jako SLAVE (z angl. otrok), což znamená, že TNC nevyšle terminálovému programu žádné údaje do té doby, dokud ten k tomu nedá příkaz. To zaručuje, že se data dostanou vždy na správný terminálový kanál. V praxi pak terminálový program vysílá na všechny TNC kanály dotaz, jsou-li na daném kanálu nějaké údaje nebo ne. Jestliže ano, pošle TNC údaje terminálovému programu. Provoz se trochu zpomalí, protože GP není schopen rozeznat, na kterém kanálu jsou data právě přijímána a proto se musí dotazovat všech. Trvá to o něco déle, než se údaje objeví na obrazovce. Jestliže při tomto dojde k chybě, GP ji ihned pozná a snaží se TNC uvést do definovaného stavu. Uživateli to je sděleno jako synchronizační chyba. Nelze ji však opravit, takže může dojít i ke ztrátě dat.

HOST mód však nesmíme zaměňovat za protokol AX.25. TNC je vlastně mezipaměť, která údaje přijímá podle protokolu AX.25, přeměňuje na jiný formát a ukládá jej do mezipaměti do té doby, dokud si o ně terminálový program neřekne. Opačně je tomu u vysílání, kdy údaje PC jsou vysílány na TNC, kde jsou uloženy do mezipaměti a přeměněny do protokolu AX.25. Na počet opakování (Retries), aby se paket dostal do cíle bezchybně, nemá terminálový program žádný vliv. Maximálně se lze zeptat na LINK informaci a to je vše.

HOST mód byl sestaven pro INTELIGENTNÍ terminálové programy, které jsou schopné zajistit MULTIKONNET. Pro normální terminálový program je nevhodný. Bohužel ne každý TNC má HOST mód vestavěný, např. TAPR. Pouze WA8DED software a The Firmware <Nord><Link> ho mají. To je taky důvod, proč programy jako GP, SP, THP a podobně fungují pouze s těmito TNC. Kromě toho jsou i dodatečné programy, které TNC nahrazují, případně umožňují použít jiné TNC namísto The Firmware. Takovým je např. TFPCR od DL1MEN, představující KISS HOST rozhraní umožňující činnost TAPR. Dalším takovým programem je TFPCX od DG0FT, nahrazující dokonce celý TNC, vyžadující jen zcela malý modem mezi TRX a PC.

17 Chyby synchronizace

K synchronizačním chybám dochází v případech, kdy mezi GP a TNC je ztráta nebo zkomolení znaků. V takovém případě se GP snaží přivést TNC do výchozího stavu, aby další chod informací probíhal bez závad, nemůže-li GP se zasynchronizovat s TNC, skončí činnost a přejde do DOSu. Může se ale stát, že TNC např. v důsledku krátkého výpadku sítě se rozpadl a GP nemá možnost TNC synchronizovat. Pro takový případ byla vestavěna nouzová brzda, která resynchronizační postup přeruší a na obrazovku vytiskne menu, které umožní rozhodnutí o dalším průběhu GP. Toto je možné provést v průběhu RESYNC ERRORS pomocí Ctrl-BREAK. Rozpadlý TNC můžeme přivést opět k životu vyvoláním TNC REINIT z menu, aniž bychom museli ukončit GP. Pochopitelně musíme předtím ještě resetovat TNC a chvilku počkat. Kdyby se při prvním pokusu objevilo hlášení poruchy, zkuste to znovu. TNC po resetování potřebuje vždy nějaký čas na vzpamatování se. Jinou možností je TNC prostě ignorovat, ale v tom případě se už žádná výměna informací mezi GP a TNC nepodaří.

Jestliže použijete TFPCX nebo TFPCR, neměly by se žádné resynchronizační chyby vůbec vyskytnout. Pokud se přece jen vyskytují, měli bychom je odstranit, protože vždy představují ztrátu údajů. Většinou máme štěstí v tom, že k resynchronizační chybě dojde při dotazu na LINK stav, ale může se to stát i v době, kdy se TNC dotazuje na údaje o spojení QSO. V takovém případě se údaje neobjeví ani na obrazovce, ani nebudou uloženy do paměti a tak dochází k jejich ztrátě. Tento problém můžeme vyřešit tím, že snížíme počet baudů V24 nebo použijeme 16550A UART. Mnohdy ale stačí třeba vyřadit z paměti programy jako například cache disku nebo pomalé ovladače, případně je nahradit jinými.

18 Několik typů

Na závěr několik typů pro používání programu GP.

Pro spojení s Mailboxem se doporučuje použít kanál s pokud možno velkým textovým bufferem. Protože nemůžeme nastavit pro všechny kanály velké textové buffery vzhledem k paměťovému místu PC, měli bychom jako kanál pro mailbox zvolit třeba poslední kanál (např. kanál 4 při max.čtyřech kanálech) a tento vybavit velkým textovým bufferem. Poslední kanál může totiž být konektován teprve tehdy, když všechny ostatní kanály jsou již spojeními obsazeny. Tímto je zajištěno, že můžeme kdykoliv konektovat jeden Mailbox i když jsme už předtím byli konektováni jinými stanicemi. Dalším důvodem pro takový postup je dálkové ovládání. To může být zapínáno a vypínáno pro každý kanál odděleně a nezávisle - aktuální stav je při opuštění GP ukládán do paměti. U Mailboxu by mělo být dálkové ovládání v každém případě odpojeno, protože v textech se mohou objevit příkazy pro dálkové ovládání, na které GP reaguje a pak dochází k chybným hlášením boxu nebo ještě k něčemu horšímu. Je dobré, aby při normálních spojeních bylo dálkové ovládání aktivováno. Abychom stále nemuseli dálkové řízeni zapínat a vypínat, když na jednom kanálu jedou střídavě spojení QSO a provoz Mailboxu, je praktické, když pro Mailboxy se používá speciálního posledního kanálu, na kterém nebude nikdy žádné QSO. Když např. použijeme kanál 4 pro Mailbox, stačí poprvé dálkové řízení vypnout a pak už se nemusíme o nic starat.

Testmód: Chceme-li startovat GP bez TNC (k testování a podobně), můžeme tak učinit přidáním parametru /h (viz 14.2). Jestliže GP pak hlásí chybu v synchronizaci, můžeme počítání přerušit pomocí Ctrl-Break a pak zvolit TNC ignorovat. V tomto módu ovšem není možné žádné spojení QSO, jen editor zůstává použitelný.

Tento trik samozřejmě odpadá, když použijeme TFPCX nebo TFPCR. Jestliže se objeví při startu GP hlášení TNC neodpovídá!, není něco v pořádku v komunikaci mezi PC a TNC. To může mít několik příčin:
 

Máte-li při použití TFPCX podezření, že dochází k poruchám příjmu, můžete to prověřit zadáním parametru TFPCX -d. Z reproduktoru PC se ozve tón, podle jehož kvality můžete odhadnout kvalitu příjmu TFPCX. Zní-li tón relativně čistě, neměly by se vyskytovat žádné potíže s příjmem. Slyšíte-li na tónu zřetelný praskot, nebo dokonce jeho přerušování, je problém v některém ovladači paměti. Problémy může způsobovat např. i HIMEM.SYS. V tom případě spusťte GP s parametrem /NOXMS (Viz 14.3). Ovladač TFPCX lze ukončit příkazem TFPCX -u.

XMS: Od verze 1.50 vyžaduje GP více handlů XMS, než kolik HIMEN.SYS v normálním případě poskytuje. Proto při použití XMS může nastat, že GP nemůže paměť XMS úplně využít, protože nejsou už žádné volné handly k dispozici. Proto je dobré pro jistotu HIMEM.SYS instalovat takto:

DEVICE = HIMEM.SYS /NUMHANDLES=64

Dodatek A

1 Licenční právo

GP je možno užívat nebo dále šířit jen v souladu se všeobecnými podmínkami pro užívání amatérského software (ALAS), dále také podmínek, které v roce 1992 sestavil:

Copyright © 1992 Hans Georg Giese, DF2AU
Hinter dem Berge 5
D-3300 Braunschweig

Tento dokument lze libovolně šířit či rozmnožovat, pokud nedojde k jeho pozměnění. Za změny, vedoucí k jeho zlepšení, děkuji. (DF2AU @ DK0MAV.DL.EU)

1.1 Předmluva

Tato licence vyšla z General Public Licence Free Software Foundation (GPL). Pokusil jsem se při zachování jejího smyslu, vnést do ní větší srozumitelnost. Některé její pasáže zcela odpadly. Každý uživatel však má právo namísto této licence použít podmínky GPL. Smyslem této licence je chránit jak autora tak uživatele tohoto softwaru. Existují proto určitá omezení a tím vlastně i povinnosti k tomu, kdo software spojený s touto licencí mění a šíří. Je toho dosaženo tím, že tento software je chráněn Copyrightem a proto uživatel této licence má téměř neomezené možnosti při jeho užívání.

1.2 Rozsah platnosti

Tato licence se vztahuje na každý program nebo na část z něho plynoucí. V dalším bude pojmem PROGRAM uvažován tento program nebo části z něho plynoucí. Ty jsi potom uživatelem licence.

1.3 Tvá práva:

Ty můžeš program užívat, kopírovat, dělit nebo měnit, pokud tím nesleduješ žádné komerční cíle.

1.4 Tvé povinnosti:

1.4.1 Copyright a odkaz na tuto licenci nesmíš v žádném případě změnit a při každém startu tohoto programu to musí být uživateli jasně naznačeno.

1.4.2 Práva, která byla předána tobě, musíš poskytnout i tomu, komu tento PRG předáváš. Stejně tak vyžadovat povinnosti a dodržovat je.

1.4.3 Za předání PRG dalšímu uživateli nesmíš požadovat žádnou úplatu, vyjma nákladu na medium a poštovné.

1.4.4 Program smíš předat pouze úplný a to tak, jak jsi jej dostal ty. (poznámka DH1DAE 1:1 kopie původní diskety!)

1.4.5 Jestliže měníš program nebo jeho části používáš ke své práci, ať v doslovném či pozměněném znění, pak pro takto nově vzniklý program platí následující body:

1.5 Ostatní.

Program dostáváš bez jakékoliv záruky funkčnosti, bezchybnosti, či použitelnosti k nějaké činnosti. Zříkáš se jakéhokoliv nároku na odškodnění v případě vzniklé škody, ať vznikla z jakéhokoliv důvodu. S používáním tohoto programu se v plné míře ztotožňuješ s těmito licenčními podmínkami.

Verze 1.0, 13-OCT-92
Ende ALAS

Dodatek B

1 Kontaktní adresy

Kdo má zájem o nejnovější verzi GP, pošli disketu a dostatečnou úhradu poštovného na adresu:

Ulf Saran Bankverbindung:
DH1DAE Konto: 674945
Veit-StoĐ-Str. 36 Institut: Sparkasse Siegen
57076 Siegen BLZ: 460 500 01

(Sbírky na program nejsou nutné, ale přijmuty budou s povděkem)

Dodatek C

1 Autoři programu

Program GP byl celý vyvinut DH1DAE, některé rutiny k inicializaci V24 pochází od DL5FBD. Myšlenka i provedení GPRI (Graphic Packet Remote Interface) pochází od DH1DAE. GP byl vyvinut pomoci TURBO PASCAL 6.0 (© Borland International 1990). K programování grafické uživatelské plochy byly použity standardní prostředky, tedy žádné speciální tooly. Délka se v současné době zvětšila na téměř 26800 řádek (asi 700kB) až

Zvláštní dík za reporty, pomoci s programováním, utilitkami, překlady, návrhy na zlepšení atd atd patří:

DL1ELY, DF3VI, DG9EP, DG3DBI, DG1EHE, DG1EH, DC1VL, DG0FT, DG1FAZ, DL1DBC, DL7GAI, DJ1XK, G0KIU, F1HBN, PE1MHO a mnoha jiným.

(Tento výčet si neklade nárok na úplnost)

Díky též ADACOM e.V. a AMPACK Bayern e.V.
Právo změny vyhrazeno.
Siegen, 16.09.1993