22. březen 1998 |
Jaro je tady! Už v pátek dvacátého začalo svítit sluníčko na
severní polokouli. Akorát teď premýšlím nad pár věcma. Jednak, proč
se moje výpočty tolik liší od údajů, které povídali v televizi,
druhak by mě zajímalo, co to vlastně jaro je (rektascenze 0 nebo
deklinace 0) a třeťak by mě zajímalo, co má s jarem společného
těch dvacet centimetrů sněhu venku.
Celý víkend jsem předělával přijímač na 1.7 GHz. V sobotu jsem
sundal parabolu z kurníku. Plechovka za těch čtrnáct dní začala
krásně rezivět, za další měsíc by s přehledem odpadla sama, ani by
jí nikdo nemusel pomáhat. Trochu se mi zdálo, že příjem na tu
novou plechovku z kuprextitu je poněkud horší, tak jsem vyměnil
tranzistory v předzesilovači. Neměl jsem to dělat. Asi jsem ten
tranzistor zlikvidoval. V sobotu večer už jsem byl z toho smutný,
protože to furt nechtělo jet. Až v neděli odpoledne mě napadlo
vyměnit oba tranzistory v předzesilovači a ono se to rozjelo.
Dal jsem parabolu zpět na kurník a jelo to. Sice byl obrázek
neporovnatelně horší, než před tím, ale aspoň něco. Večer mě pak
napadlo vyměnit ještě tranzistor na vstupu konvertoru. Zbyl mi tam
poslední tranzistor neznáméno typu z konvertoru na satelitní TV.
Byl to šťastný nápad. Chodí to zase jako dřív. Jenom je z toho
patrné, že tranzistory ATF13484 mají poněkud menší zisk nebo je
nutné nastavit jiný pracovní bod, než u těch tranzistorů v TV
konvertoru.
Chlubil jsem se v sobotu večer Kamilovi OK2VAQ, že už mi chodí
příjem na 1.7 GHz. Vyrábí si to doma taky, ale říkal, že nemůže
sehnat středovou parabolu. Takže pro všechny podobné nešťastníky:
s offsetovou parabolou to chodí taky. Na mělkou parabolu (tj.
vzdálenost ozařovač - parabola je podobná, jako průměr paraboly),
je potřeba jiný ozařovač s užším vyzařovacím diagramem.
Skutečně nejvhodnější je plechovka - zapomeňte na ozařovač typu
yagi apod. Družice je slyšet docela dobře už i na plechovku
samotnou. Offsetová parabola má lepší učinnost, než stejně velká
parabola středová. Nebojte se experimentovat.
|